Jak se může dítě bránit slovnímu či fyzickému napadání ze strany kamarádů?
V Bibli nikde nečteme, jestli Ježíše v dětství někdo slovně nebo fyzicky napadal a jak se případně bránil. Normy Božího království – „Kdo tě uhodí do tváře, nastav mu i druhou“ (Mt 5,39), svůj příklad sebeobětování a výzvy k následování – předává Ježíš svým posluchačům až jako dospělý.
Děti jsou vedeny k tomu, že se druhým pomáhá a neubližuje. Nechápou proto, proč se jim někdo posmívá, nadává jim či je fyzicky napadá, když ony nikomu nic neudělaly. Děti jsou vynalézavé v tom, co všechno může být důvodem, že se jim někdo nelíbí, tudíž zaslouží negativní reakci: velké oči, silnější postava, nemoderní účes nebo oblečení atd. Hlavní myšlenka v prevenci šikany zní: Nikdo nemá právo ti ubližovat. I posilování sebepojetí a sebedůvěry dítěte je důležitou rolí nás rodičů.
Ve své praxi i v rámci svého rodičovství jsem se setkala s různými radami. Na jedné škole jsem objevila jednoduchý postup, který tamní metodičky prevence učily žáky od prvního do devátého ročníku. Jsou to tři jednoduché kroky:
1. Třikrát dotyčného útočníka ignoruj.
2. Třikrát se jasně vymez slovně („Ne, to se mi nelíbí, je mi to nepříjemné, nedělej mi to, neotravuj, nech mě“).
3. Požádej o pomoc dospělou osobu.
Tyto kroky posilovaly obranyschopnost dětí. Také to vedlo k tomu, že pokud přeskočily první dva kroky, bylo to pojmenováno jako žalování. Tímto bylo ovlivněno klima celé školy, rostla v ní bezpečnost a přicházely sem i děti, které měly negativní zkušenost jako oběti šikany.
Důležité je také budovat důvěru ve vztahu se svým dítětem. Je jen malé procento dětí, které se doma svěří. Důvody jsou různé – ze studu, strachu, že budou označeny jako viníci, že je nikdo nevyslechne, nepomůže jim. Nebo naše pomoc nemusí být adekvátní, popř. i když jsme situaci řešili, nebyli druzí (např. na půdě školy) připravení ke správnému řešení.
Hlavně si však musíme uvědomit, že děti jsou nezralé osobnosti, a i kdyby ovládaly deset bojových umění, byly sebevíce rétoricky a prosociálně zdatné, jsou situace, ve kterých musíme jako rodiče zasáhnout.
Jako běžnou praxi doporučuji modlitbu. Děti samy se mohou modlit a prosit o Boží pomoc. Jen Bůh je schopen být s našimi dětmi všude, jen Bůh je všemohoucí a dává moudrost – nám, našim dětem, autoritám, které se o naše děti starají a nesou za ně zodpovědnost ve škole nebo v jiných volnočasových aktivitách. Naše děti chrání. Myslím, že až v nebi se dozvíme, před čím vším naše děti ochránil.
Autor: Marie Sponarová Datum: 12. září 2024 Foto: Pixabay
Mgr. Marie Sponarová pracovala jako speciální pedagožka-etopedka ve Středisku výchovné péče v Brně.
Převzato ze zářijového čísla časopisu Život víry. Co „prorockého“ může svým studentům předat učitel angličtiny? Své zkušenosti popisuje v Česku žijící Angličan Clive Everill. O tom, zda je úkolem lektora preventivních programů propašovat do škol evangelium, píše Ida Pencová. Téma doplňuje anketa mezi křesťanskými učiteli a také rozhovor s Eliškou Krmelovou o netradičním projektu Oázy v českých školách. Miloš Poborský se zamýšlí nad tím, proč je důležitá teologie, a tvrdí, že láska k Bohu vede ke studiu. Student Tomáš Coufal ml. vzpomíná, jak se na gymnáziu coby křesťan snažil „hlavně nebýt divnej nebo trapnej“. Speciální pedagožka Marie Sponarová přináší praktické tipy, jak se bránit šikaně od spolužáků. A jako vždy téma odlehčí kreslený vtip Pavla Bosmana.
V Životě víry ale najdete i další články. Jakub Limr píše o dekonstrukci a rekonstrukci víry.
Tomáš Dittrich se zamýšlí nad výsledky a zdroji (nejen prázdninové) evangelizace. Nahlédneme do zákulisí Křesťanské akademie mladých a představíme diskusní skupiny The Chosen Clubs i nového ředitele Jakuba Vejmělku.
Zářijové číslo doplňují příběhy čtenářů o sdílení Dobré zprávy s vysokoškoláky nebo ochotě oslovit kolemjdoucí se vzkazem od Boha, ohlédnutí K. Vološinové za britským hudebním festivalem a virtuální rozhovor s luterským teologem a představitelem pietismu
J. A. Steinmetzem.
Nechybí ani zprávy o církvi u nás i v zahraničí a oznámení o chystaných křesťanských akcích.
Život víry lze číst v papírové podobě, na webu nebo poslouchat ve zvukové podobě. Je možné si koupit jednotlivá čísla nebo si ho předplatit.
