Hudson Taylor – průkopník čínské misie (část 1.)

Malá třístěžňová loď v září 1853 v tichosti opustila přístav v Liverpoolu spolu s 21letým misionářem Hudsonem Taylorem a směřovala do Číny, která se jako potenciální cíl pro misii teprve nedávno dostala do pozornosti křesťanského Západu. O půlstoletí později, kdy Taylor zemřel, byla Čína považována za nejplodnější a zároveň nejnáročnější misijní pole, kde dobrovolně sloužilo tisíce křesťanů.

Taylorem založena Čínská vnitrozemní misie během 51 let služby zřídila 20 misijních stanic, přivedla 849 misionářů (968 do roku 1911), vyškolila asi 700 čínských duchovních, zabezpečila čtyři miliony dolarů na svůj chod a přivedla k Bohu kolem 125 tisíc místních věřících toužících se podělit o svou nově nalezenou naději v Kristu. Zdroje tvrdí, že nejméně 35 000 obrácených z nich vzešlo z jeho vlastního misijního úsilí a pokřtil asi 50 tisíc. Svým osobním příkladem inspiroval další věřící, aby cele odevzdali Kristu sebe a svůj majetek.

Taylor se narodil v křesťanské rodině. Jeho otec byl chemik a místní metodistický kazatel, kterého Čína v mládí fascinovala. Hudson ve věku čtyř let řekl: „Až budu dospělý, chci být misionář a jít do Číny.“

Z mladého Taylora se však brzy stal skeptický nevěřící mladík. V 15 letech začal pracovat v místní bance jako úředník. V roce 1848 opustil bankovní sektor a šel pracoval do podniku svého otce.

Taylorova konverze

Když mu bylo 17 let, šel jednoho červnového odpoledne roku 1849 do otcovy knihovny hledat nějakou knihu ke čtení. Tam narazil na evangelizační traktát s názvem „Je to dokonáno“.  Ve stejné odpoledne a stejnou dobu byla jeho matka na 100 kilometrů vzdálené návštěvě.  Tam prožila intenzivní touhu modlit se za obrácení svého syna. Zamkla se do prázdné místnosti a rozhodla se modlit, dokud nebude vyslyšena. O několik hodin později přišel pocit jistoty, že její syn patří Bohu. Když o 10 dní později u dveří domu jí syn řekl, že má pro ni dobré zprávy, odvětila mu, že již jí to Bůh zjevil.

Po nějaké době začal pociťovat nespokojenost se svým duchovním stavem. Jeho touha vidět obrácené lidi ochladla. V prosinci 1849 odešel do ústraní, aby v samotě s Pánem hledal Boží plán pro svůj život. Vnímal, že Bůh ho volá do misijní práce v Číně. Hudson se okamžitě začal připravovat – cvičil pod širým nebem, vyměnil pohodlnou péřovou postel za tvrdou matraci a začal studovat čínštinu. Od místního pastora si vypůjčil knihu o Číně a zahájil studium řečtiny, hebrejštiny a latiny.

Jeho loď dorazila do Šanghaje, jednoho z pěti „smluvních přístavů“, které Čína po první opiové válce s Anglií otevřela cizincům. Taylor se po příchodu rozhodl pro radikální rozhodnutí (přinejmenším pro protestantské misionáře): oblékal se do čínských šatů a pěstoval si copánek (jak to dělali čínští muži). Jeho kolegové to přijali buď s nedůvěrou nebo s kritikou.

Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin

Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.

Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi. 

-red- Datum: 7. řína 2020 Foto: Wikimedia Commons – Hudson Taylor Zdroj: Christianity Today, wikipedie,