Arcibiskup z Canterbury Justin Welby přijal svou první dávku vakcíny proti Covid-19 a povzbudil ostatní, aby učinili totéž.
Welby nazval vakcínu „odpovědí na modlitbu“ a řekl, že očkování je součástí Kristova přikázání „milovat svého bližního jako sebe samého“. „Chci povzbudit všechny, aby až na ně přijde řada, aby se nechali naočkovat,“ uvedl Welby ve svém prohlášení.
„Zaměstnanci ve zdravotnictví u nás a po celém světě, kteří jsou v první linii vystaveni obrovskému tlaku této pandemie, si zaslouží nejen náš obdiv, ale i naši podporu. A to znamená dostat vakcínu, když budeme mít tu příležitost,“ uvedl představitel anglikánské církve. Portál Premier připomíná, že Welby dostal vakcínu kvůli své práci dobrovolníka, protože slouží jako nemocniční kaplan v nemocnici svatého Tomáše v Londýně.
Britské média na začátku pandemie informovala, že Welby začal tajně sloužit jako kaplan, aby potěšoval nemocné a umírající spoluobčany. „Kaplani zde i po celé zemi vykonávají zásadní práci při poskytování duchovní a pastorační péče pacientům, personálu a příbuzným v této akutně bolestivé a obtížné době.“
Kromě toho, že vakcína byla podle Welbyho odpovědí na modlitbu, dále dodal, že je „kruciální pro zotavení z této hrozné pandemie“.
„Ježíš Kristus nás vybízí milovat svého bližního jako sebe samého. Nechat se naočkovat je součástí tohoto přikázání: můžeme si navzájem projevovat lásku tím, že se navzájem chráníme před touto hroznou nemocí,“ dodala hlava anglikánské komunity.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
-red- Datum: 20. ledna 2021 Foto: YouTube – Justin Welby
3 Komentáře
Karel Krejčí
„Milovat svého bližního jako sebe sama“
Tak toto nejvyšší biblické přikázání tímto způsobem použít na současnou, celosvětovou pandemii, je hodně zvrácené. Použito obráceně, kdo se nenechá očkovat, zcela evidentně nemiluje sám sebe a tím pádem nemůže milovat ani svého bližního. Pokud někdo použije toto spojení, tak ať se v první řadě zamyslí nad skutečností, zda právě on pečuje o své tělo jako o Boží chrám. Jestliže zametá pod koberec důsledek svých neřestí, závislostí a špatné životosprávy, které se zviditelňují a zkráceně nazývají civilizačními nemocemi, pak pochopitelně v tomto stylu dále pokračuje a jediné správné východisko spatřuje opět ve „všemocné“ medicíně. Tedy ne v příčině samé. Přidaným konspiračním teoriím o skrytém zneužití v souvislosti se samotnou vakcínou nevěřím, ale použít onu zásadní biblickou větu k tomuto problému, je vlastně „protimluv“ a celé vytržené z kontextu Písma.
Maja
„Milovat svého bližního jako sebe sama“
Tak toto nejvyšší biblické přikázání tímto způsobem použít na současnou, celosvětovou pandemii, je hodně zvrácené. Použito obráceně, kdo se nenechá očkovat, zcela evidentně nemiluje sám sebe a tím pádem nemůže milovat ani svého bližního.
S textem výše, co jste pane Krejčí napsal, souhlasím. Člověk může být momentálně k očkování jen opatrný, nerozhodný nebo se jen zrovna bojí a chce počkat, za to nemůžeme nikoho soudit.
Ale co se týká nemocí jako takových, nevěřím, že jsou jen důsledkem něčeho špatného v životě člověka.
Karel Krejčí
V Božím Stvoření neexistují náhody. My nepochybně zdaleka nedosahujeme schopností Boha, takže naší minulost ani budoucnost neznáme a stejně je nám ukryt i záměr, kam a k čemu, každého z nás náš nebeský Otec vede. Zcela jistě neuvažujete, že naše problémy, těžkosti a nemoci na nás Otec připouští ne, pro svou zábavu, ale pro naši nápravu a navrácení na správnou cestu, protože jsme si velice dobře vědomi, že jsme nedokonalí a už vůbec ne imunní proti světským nástrahám. A to nejdůležitější: Přiznejme si, že to, co na naší tvrdohlavost skutečně platí, je – nemoc. Tak dlouho odkládáme a přehlížíme různé varovné signály, až nás Bůh přivede do situace, kdy nás jako posledním a jediným skutečně účinným způsobem zastaví a to nemocí. A stejně jako Ježíš vstal z mrtvých i my vstáváme z mrtvých. Zásadní rozdíl však spočívá ve skutečnosti, že Ježíš v porovnání s námi, vše dělal dokonale a to, co bylo Jeho posláním, také v jednom životě dokonale naplnil. Jistě se na zemi nenajde žádný člověk, který by o sobě mohl tvrdit totéž. Tedy, že mu stačí jeden život, aby se stejně dokonale připodobnil Ježíši.