Praha – Katolický teolog Tomáš Halík promluvil k svým posluchačům kvůli zavřeným kostelům přes sociální sítě. Z prázdného kostele Nejsvětějšího Salvatora v Praze měl zamyšlení k době půstu.
„Víra je lék proti panice a strachu, který je horší než všechny pandemie světa,“ řekl Halík a varoval před náboženskými šiřiteli strachu, kteří za různými katastrofami vidí Boha hněvu.
Křesťany poprosil, aby v modlitbách mysleli na nakažené koronavirem, jejich rodiny a lékaře. Apeloval také na praktickou pomoc a blízkost pro ty, kteří jsou v sociální izolaci.
V hlavní pasáže z ev. Jana 4. kapitoly o rozhovoru mezi Ježíšem a Samaritánkou se podle Halíka objevuje několik překvapivých momentů. Ježíš zde ku příkladu mluvil se ženou, která byla pohanka a dokonce rozvedená. Z ní se po hlubokém dialogu s Kristem stává „apoštolka“ a jde hlásat zvěst o Kristu do svého rodného města.
Pro církev je tento příběh výzvou, jak se má stavět k ženám, menšinám, rozvedeným a znova vdaným ženám, domnívá se katolický teolog. Podle Halíka by dnes představitelé církve s tou Samařskou ženou mluvili úplně jinak nebo by Ježíše za jeho konání dokonce odsoudili.
„Věřící by měli být obhájci rovného postavení žen a mužů ve společnosti i církvi,“ poznamenal profesor Halík. Církev by měla zase dokázat číst „znamení doby“ a umět správně reagovat na aktuální výzvy.
Vyjádřil obavu, aby církev neztratila jednu ze svých opor, kterou symbolizují ženy, pokud nerozpozná jejich roli a pozici. A proto vyzval k „návratu k Ježíšovým praktikám“ přijímání žen a důrazu apoštola Pavla, když řekl „již není ani muž ani žena, ale jsou jedno v Kristu.“
Halík upozornil, že právě menšiny hrají důležitou roli v Ježíšových podobenstvích. Jako příklad uvedl jednoho z deseti uzdravených, kteří se vrátili poděkovat, jímž byl Samaritán nebo také elitou pohrdaní celníci.
Na závěr své homilie Tomáš Halík vyzval k tomu, aby církev rozpoznala obdarování, která v ženách má a mohla využít jejich charizmata, a také na myslela na všechny menšiny v církvi a „Kristovsky se postavila na jejich stranu.“ Křesťanům popřál, aby se postní čas mohl stát příležitostí ke „změně myšlení a chování.“
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novinAbychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
-red- Datum: 15. března 2020 Foto: screenshot YouTube – Halík
6 Komentáře
Karel Krejčí
Buďte hodní, protože když budete na sebe hodní, vyřešíte spoustu problémů a budete mít navzájem ze sebe radost. No a když se vám otevřou oči a budete brát ohled na menšiny a především začnete upřednostňovat ženy, tak to vám zcela jistě přinese radost. Zde máme patrně největší rezervy a dluhy – vůči sobě nebo Bohu? Je zajímavé, že kladený důraz na rovnoprávnost žen, právě zcela popírá ono náboženství, vůči kterému pan Halík zaujímá pozitivní postoj a připojuje se k těm, kteří naopak tuto nerovnoprávnost považují za obohacení. Tak tím mě poněkud uvádí do zmatku. Přiznám se, že kázání v kostele jsem již neslyšel mnoho a mnoho let, ale vidím, že jsem se zase o mnoho neošidil. Ano, vysoce kultivovaný projev s využitím citace z Písma, ale stěžejní je, zda osloví více myšlení nebo ducha.
Jiří Aron
Panu Krejčímu: píšete, že Vás p. Halík svou názorovou nekonzistentností uvádí do zmatku. Myslím si, že právě toto je jedním z cílů toho jeho kázání.
Jiří Aron
Jako první téma vidí p. Halík v textu nutnost varovat církev v souvislosti s jejím odmítáním nové genderové ideologie: „za tuto svou slepotu může jednou draze zaplatit“, 11:40. Zmiňuje nutnost hermeneutického přístupu k biblickým textům, 11:55 „vykládat je v kontextu doby a literárního žánru“ a přitom stejné hermeneutické přístupy při svém výkladu Kristova setkání u studny přímo zde porušuje on sám. Zcela vynechal hlavní kontext: co Kristus samařské ženě řekl o sobě samém. Ona pak nechala svůj džbán u studny, protože našla tu pravou živou vodu.
Druhé jeho téma je ochrana menšin: „řekli jsme si to mnohokrát: pravdu hledejme u menšin 14:40“. Toto tvrzení ve světle Bible neobstojí, pravda ve skutečnosti nepřichází od člověka, ale od Boha, který pravdu lidem zjevuje. Mnoho menšin napáchalo škody v celé lidské historii, nejen církve.
S třetím tématem kázání – s nesouhlasem vylučováním rozvedených žen od „eucharistického stolu“ by se dalo souhlasit, pokud by p. Halík měl pravdu, když říká, že eucharistie je pro život věřících „posilou a lékem“, 18:05. Víra v Krista je posilou a lékem.
I v závěru kázání je vidět, že p. Halík text nepochopil. Máme „ježíšovsky postavit na stranu menšin“ 18:55. Ježíš se v Bibli nikde nestaví na stranu menšin. Sloužil, uzdravoval, učil, napomínal a vedl k víře všechny a nedělal mezi lidmi rozdíly, jako pak Halík, který rozděluje lidi na různé kategorie i zde. I zde si p. Halík neodpustil své oblíbené nálepkování a napadání těch, které považuje za názorové oponenty.
Přijde mi ten výklad pana Halíka, jako když přesvědčený neomarxista poprvé uvidí Bibli poprvé v životě a hned ji začne druhým vysvětlovat. Aniž by v jeho srdci, mysli a vůli proběhla změna smýšlení. Tu však může způsobit jen Duch svatý, učitelé frankfurtské školy nestačí .
I v závěru kázání je vidět, že p. Halík text nepochopil. Máme „ježíšovsky postavit na stranu menšin“ 18:55. Ježíš se v Bibli nikde nestaví na stranu menšin. Sloužil, uzdravoval, učil, napomínal a vedl k víře všechny a nedělal mezi lidmi rozdíly. „Neježíšovsky“ jedná p. Halík, který rozděluje lidi na různé kategorie. Navíc, i zde si neodpustil četné urážky a napadání svých názorových oponentů uvnitř řk církve.
Přijde mi ten výklad pana Halíka, jako když přesvědčený neomarxista poprvé uvidí Bibli poprvé v životě a hned ji začne vysvětlovat druhým . Vidí tam jen ty věci, které vidět chce a kterým už věřil předtím, než se pustil do čtení. Aniž by v jeho srdci proběhla změna smýšlení, kterou však může způsobit jen Duch svatý. My si nemáme upravovat Písmo podle sebe, naopak, Písmo má upravovat nás.
V celém kázání se totiž ani náznakem nedozvíme klíčovou pravdu z textu, že Kristus sám je pravdou a tím zdrojem vody k věčnému životu, ke spáse duše.
Karel Krejčí
No, nejsem si jist, zda prvořadým úmyslem Halíkovy teologické aktivity je uvádět lidi do zmatku. Spíše bych spatřoval důvod v tom, z čeho pramení jeho představy, vnímání a chápání světa. Jestliže bude naším zdrojem nedokonalá mysl, pak lehce sklouzneme do kompromitujících protikladů, a když ne hned, tak je to pouze otázka času, kdy si budeme protiřečit a sami se usvědčíme. Pokud bude jistota a přesvědčení pramenit z našeho nitra, z našeho ducha, jistě nebude stoprocentně vyloučeno, že se nemůžeme mýlit, ale zcela určitě nás svět nebude vnímat tak kontroverzně, jako právě pana Halíka.
Jiří Aron
Předchozí můj komentář se nějakou chybou uložil špatně, pardon. Ty poslední tři odstavce tam být neměly, jsou navíc, nadbytečné.
Jiří Aron
P. S. Pořád mi vrtá hlavou a vrací se mi na mysl ten úvod kázání o náboženských šiřitelích strachu, kteří za různými katastrofami vidí Boha hněvu.
Jak to může ten pán s takovou jistotou vědět, že za různými katastrofami nestojí i Boží hněv? Svatý Bůh, na rozdíl od lidí, se dokáže hněvat spravedlivě.