Gruzínští duchoborci věří v pacifismus a rovnost pohlaví

Tbilisi – Ve vsi Gorelovce, která se nachází v gruzínském regionu Džavachetie, je snadné poznat dům, jenž patří starověrci. Jejich pestrobarevné příbytky s tyrkysovými laťkovými ploty a okenicemi pomalovanými květinami narušují tamní řady rozpadlých domů potřísněných blátem a kravským trusem. Taková bezchybná péče je v regionu, který trpí chudobou a nedostatkem infrastruktury, překvapivým výjevem. Ale pro duchoborce, jak se starověrcům říká, jsou jejich upravené domy vnějším vyjádřením pěstované vnitřní spirituality, píše Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL).

„Tolik našich krásných staveb je nyní zničených,“ posteskla si Máša, sedmdesátiletá duchoborka, která se v Gorelovce narodila. „Teď ty domy rozdupávají krávy. Bolí to sledovat, ale už jsme si na to asi zvykli. Lidé si mohou zvyknout na všechno.“ S prošedivělými vlasy sahajícími po ramena je Máša jednou z mála posledních duchoborců, kteří v Gorelovce zůstali. „Moji rodiče se tu narodili. Všichni moji prarodiče se narodili tady. Dokonce i moji praprarodiče,“ říká Máša, která mluví rusky a hlásí se především k ruské národnosti. Zároveň je představitelkou komunity duchoborců v Gruzii.

SOUVISEJÍCÍ – Gruzínský patriarcha bojuje s poklesem porodnosti, osobně pokřtil téměr tisícovku dětí

Duchoborci jsou pravoslavně-protestantská pacifistická sekta původem z Ruska, v Džavachetii žijí od 40. let 19. století. V exilu a rozptýleni po jižním Kavkaze se ocitli poté, co odmítli pokus cara Mikuláše I. přinutit je, aby konvertovali k ruské pravoslavné církvi skrze vojenské odvody. Usadili se v Džavachetii, již nazývají „zemí duchoborců“. Založili tam osm vesnic, přičemž srdcem a duchovním centrem je Gorelovka.

„Odešly tisíce, kolem 15.000 lidí,“ uvádí Máša. „Hodně lidí zemřelo po cestě. Přišli – pěšky či na koních – v listopadu nebo prosinci. Byla velká zima. Tehdy tady byla prázdná země. Na jaře jich zbylo asi jen kolem 8000. Zbytek zahynul,“ dodává.

Rovnostářská duchovní komunita duchoborců se odlišuje od dalších náboženských sekt, které se objevily v Rusku v přibližně stejnou dobu, svým hlubokým závazkem vůči pacifismu, genderové rovnosti a ústřední roli vnitřní víry, která zavrhuje potřebu materiálních projevů náboženství. Malé náboženské sekty se začaly odštěpovat od ruské pravoslavné církve po katastrofálních ztrátách na životech za napoleonských válek. Pravoslavná církev totiž byla od dob Petra Velikého všeobecně považována za rameno ruského státu, a tudíž ji poskvrnily válečné hrůzy.

„Sloučení církve a státu považovali mnozí tehdejší disidenti za příčinu mnoha špatností spáchaných za Ruského impéria,“ řekl Malchaz Songulašvili, profesor srovnávací teologie na Iljově státní univerzitě a tbiliský metropolitní biskup. „Duchoborci jsou méně dogmatičtí a méně rituální než ruská pravoslavná církev. Pro ně je náboženství o etice,“ dodal.

Ale i komunity, které se běžným rituálům vyhýbají, si často vytvářejí své vlastní a duchoborci nejsou výjimkou. O nedělích a svátcích se scházejí v bývalém sirotčinci v Gorelovce, aby zpívali žalmy a písně z Knihy života, která vznikla v Džavachetii. Přičemž na oslavu svátků si duchoborci oblékají tradiční hrubé růžové sukně, tkané košile, vesty a ručně vyšívané šátky na hlavu.

„Za sovětských dob jsme nemohli říkat, že věříme, ale naši rodiče samozřejmě věřili. Uvnitř věří každý,“ vypráví Máša. Vzhledem k tomu, že náboženství bylo v Sovětském svazu zakázáno, duchoborci se na nedělní žalmy a svátky scházeli ve svých domovech.

Oficiální sovětský zákaz náboženství jejich víru, která je oproštěna od ikon a je neformální a vnitřní, příliš neovlivnil. Jejich komunitní styl života, v němž se soukromé vlastnictví sdílí a jmění rozděluje mezi komunitu, duchoborce dobře připravil na odebírání soukromého majetku za vlády Sovětů.

Newsletter Křesťan dnes – týdenní přehled nejdůležitějších zpráv

Leave this field empty if you're human:

„My jsme byli první komunisté,“ říká 59letá duchoborka Galja. „Sovětský svaz byl dobrým obdobím. Nebylo bohatých, ani chudých, všichni jsme byli stejní. Žilo se nám dobře. Po revoluci si duchoborci zvykli na kolchoz, pak ten systém v 90. letech zničili a museli jsme se dostat k něčemu jinému. Za časů SSSR jsme byli na Ukrajině, v Gruzii, v Rusku všichni stejní. Nikdo neříkal: ‚Toto je naše země a tohle vaše země‘,“ dodala. O izolovanosti komunity svědčí i to, že Galja, která nikdy nežila na Ukrajině, mluví rusky s ukrajinským přízvukem. Předali jí ho předkové, kteří žili na Ukrajině před více než stoletím.

Projít se po hlavní silnici v Gorelovce znamená spatřit multietnický a mnohojazyčný charakter města v jasných barvách. Několik metrů od sebe stojí tři školy: gruzínská, arménská a ruská. Ve vstupní hale ruské školy visí portrét spisovatele Lva Nikolajeviče Tolstého, velkého příznivce duchoborců, jenž sehrál klíčovou roli při jejich usazování v Gruzii. „Tolstoj se také zasloužil o nalezení další vlasti pro duchoborce,“ říká akademik Songulašvili. „Byl to Tolstoj, kdo jednal s viktoriánskou Británií a zajistil pro duchoborce právo odejít do Kanady, která byla tehdy pod britskou nadvládou,“ podotkl.

Exodus duchoborců do Kanady na počátku 20. století byl druhým velkým zlomem v jejich historii. Přestože už byli v exilu, uvědomili si, že nejsou schopni dostatečně uplatňovat své svobody a pacifismus, což vedlo část z nich k emigraci do Kanady, která jim umožnila větší kulturní autonomii.

Částečnou příčinou zmenšující se komunity duchoborců může být exodus během chaotických 90. let minulého století. Mnozí tehdy ve strachu z omezení své autonomie v Gruzii, která se vynořila z popela SSSR, emigrovali do Ruska, kde zůstali.

Mluvit dnes s duchoborci často znamená poslouchat staleté proroctví, podle něhož se duchoborci roztroušení po světě vrátí do duchovní vlasti: Gorelovky. Právě zde podle proroctví tato slábnoucí komunita nabere na síle a vrátí se ke své slavné minulosti. Je to hořkosladká idea, kterou si lze při malém zájmu vlády o podporu duchoborců a nedostatku infrastruktury jen těžko představit.

„Cítili hluboký závazek k míru v době, kdy bylo krajně nepopulární zasazovat se o mír. Konflikt na Ukrajině znovu ukazuje, jak nesmyslná může být válka, která si zbytečně žádá lidské životy. Tolstojovské mírové zásady budou s postupem času nabývat většího smyslu a důležitosti, protože musíme pochopit, jak je mír pro planetu důležitý,“ uvedl Songulašvili. „Duchoborci jsou v tomto ohledu v této části světa předvojem,“ dodal.

Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin

Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.

Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi. 

Autor: ČTK Datum: 3. ledna 2023 Foto: Wikipedie – ilustrační