Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku vynesl v úterý 24. ledna významný verdikt ohledně definice surogátního mateřství. Odmítl uznat zvláštní privilegia italskému páru, který si „objednal“ dítě u ruské náhradní matky.
Takzvaná surogace znamená zavedení tří činitelů do procesu plození, totiž na jedné straně zástupné matky a na straně druhé dárce zárodečných buněk. Často se pojí také s využíváním techniky oplodnění in vitro. Vzhledem k tomu, že se tato praxe rychle šíří ve světě i v Evropě, vynořují se s ní spojené problémy právní povahy. V případě chybějící biologické vazby dítěte k „rodičům“, kteří si je „objednávají“, dochází k oprávněnému podezření, že jde o obchod s živým zbožím.
V roce 2011 italský pár získal dítě od náhradní matky z Ruska a požadoval uznání rodičovství na základě falešného rodného listu. Vzhledem k tomu, že dítě nebylo biologicky spojeno s údajnými rodiči, italské úřady žádost zamítly a předaly dítě do náhradní péče. Pár, který surogaci inicioval, zažaloval italskou administrativu u Evropského soudu pro lidská práva. Ačkoli manželé v první instanci soud vyhráli, nyní v rámci odvolačního řízení, tribunál ve Štrasburku uznal, že na základě Evropské konvence o lidských právech neexistuje právní závazek uznat rodičovství v případě, kdy chybí biologická vazba rodičů s dítětem získaným surogátním procesem. Je to důležité rozhodnutí, který významně omezuje obchod s lidmi, posiluje ochranu dětí a poukazuje na komerční charakter surogace.
Zdroj: Rádio Vaticana
Foto: Flickr
