Evropě nepomůže nostalgie po jejích kořenech, ale čerstvé setkání s Kristem

Evropa prochází velkými změnami a otázkou pro mnohé je, jakou úlohu by v tom měla hrát církev. Jim Memory zakladatel sborů ve Velké Británii a přednášející na Redcliffe College, kde se zaměřuje na evangelizaci, se v rozhovoru pro Evangelical Focus zamýšlel nad procesem transformace, kterým náš kontinent v posledních několika letech prošel.

„Existuje pocit, že Evropa prošla v nedávné historii neustálým procesem hledání svého smyslu, v neposlední řadě proto, že se sami Evropané snaží shodnout na tom, co je Evropa,“ řekl pro Evangelical Focus.

„Dlouho bylo toto napětí udržováno pod kontrolou. Zejména kvůli procesům rozšiřování Evropské unie, které přinesly ekonomické výhody mnoha novým zemím a poskytly levnou pracovní sílu pro mnoho dalších.“

Poznamenal, že i když se mnoho politiků snaží o sekularizaci společnosti na druhé straně některé hlasy silněji volají po křesťanských kořenech. Tento postoj podle něj dokumentuje výrok Juliana Barnese, který kdysi napsal: „Nevěřím v Boha, ale chybí mi.“

A právě jak mnozí obyvatelé Evropy prosazují sekulární hodnoty, zároveň si uvědomují, že ztrátou křesťanství ztrácejí něco, co bylo sjednocujícím prvkem pro celý kontinent. Církev proto podle něj musí odolávat tlaku společnosti a neustále připomínat naše křesťanské dědictví.

Varuje však předtím, aby křesťané nespadli do jakési nostalgie po „slavné křesťanské minulosti“, protože ta mnohokrát vedla také k teologickým svárům nebo dokonce k válkám ve jménu víry.

Evropa potřebuje setkání s evangeliem Ježíše Krista, ne nějakou kampaň za Evropu znovu křesťanskou.

K uprchlické krizi Jim Momery řekl, že církev využila tuto příležitost, aby poskytla pomoc a to vedlo k tomu, že s evangeliem se mohli seznámit mnozí z Blízkého východu a zejména lidé z Íránu se obrátili ke křesťanství.

„Jejich přítomnost je obrovskou příležitostí oslovit lidi, kteří by tady jinak nikdy nebyli, a mohou tak slyšet evangelium,“ dodal pro Evangelical Focus.

Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin

Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.

Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi. 

 

-red-  Datum:  4. února 2020  Foto: Wikimedia Commons – ilustrační

Tags: ,,,

2 Komentáře

  1. Současnou Evropu charakterizuje žvanění politiků o nezbytnosti a funkčnosti Evropské unie. Ano, pokud budeme spatřovat smysl naší existence v ekonomických číslech a grafech, ve volném pohybu a obchodu, pak budiž i když i toto je velice sporné, protože životní rozdíly mezi samotnými jednotlivci i státy se nijak nezmenšují, spíše naopak. Co se týče těch životních jistot, tak ani zde EU moc optimismu nevytvořila. Vždyť každému musí být jasné, že pokud je ve všem na prvním místě lidská pýcha spojená s vychytralostí a touhou po moci a vládnutí, je všechno jen otázkou času … . Ano, Bůh nás předurčil panovat zde na Zemi všemu živému a být zde správci, ale nějak jsme zapomněli, že nám přesto ve skutečnosti vůbec nic nepatří a že se budeme z tohoto správcovství také jednou zodpovídat! A komu se budeme zodpovídat? No právě Kristu, kterého EU vůbec nebere v potaz nebo Jej dokonce s „láskou a vstřícnou tolerancí“ i zaměňuje …

    Odpověď
  2. Evropským státům pomůže jedině urychlené vystoupení z Evropské unie, kterou řídí neschopní břídilové, kteří v době pandemie a konfliktu v Sýrii řeší zelený výhled do roku 2050… prostě eurosoudruzi.

    Odpověď

Zanechej svou odpověď

Tvoje e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Děkujeme za váš komentář