Evropa hledá řešení epidemie osamělosti

„Epidemie osamělosti“ v Evropě byla v posledních letech předmětem několika studií vzhledem k tomu, že zjevně chybí možnosti, jak ji řešit.

Studie, které se zúčastnilo více než 20 000 respondentů z 27 zemí Evropské unie, ukázala, že nejvíce lidí se cítí „většinou nebo stále osaměle“ v Irsku (21 %), dále v Estonsku, Řecku a Lucembursku, kde osamělostí trpí 15 % obyvatel.

Na druhé straně Španělsko a Chorvatsko jsou země, kde nejvíce lidí uvádí, že mají dobré přátele nebo pevné vztahy s rodinnými příslušníky.

SOUVISEJÍCÍ – Ztrápenost sekularismem

Větší úsilí, ale riskantnější chování

Studie například zjistila, že osamělí lidé „vykazují vysokou ochotu zapojit se do společenských aktivit (návštěvy církve a dobrovolnictví) a chování signalizující pozitivní sociální kvality (např. dárcovství)“.

Z údajů také vyplývá, že ti, kteří se v Evropě cítí osamělí, mají větší sklon k riskantním rozhodnutím v oblasti zdraví, financí nebo dokonce řízení.

Pocit osamělosti může vést k přesvědčení, že „můj názor nikoho nezajímá“, takže se tito lidé nakonec méně podílejí na společenských a politických rozhodnutích.

Dalším výsledkem, na který poukazují údaje Evropské komise, je, že čím osamělejší lidé jsou, tím méně důvěřují ostatním lidem nebo institucím.

Tři faktory izolace

Jaké vnější sociální faktory však způsobují osamělost? Josep Araguàs, klinický psycholog z Barcelony, v odpovědích pro Evangelical Focus upozorňuje na tři z nich.

Na jedné straně „rostoucí stárnutí populace, které je často doprovázeno zhoršováním kognitivních, smyslových a fyzických funkcí“.

Druhým faktorem je „všeobecné zhoršení osobních vztahů, kde stále více převládá egocentrismus, utilitarismus a dočasnost těchto vztahů“.

Terapeut však také poukazuje na „masivní a nevybíravé používání technologií, které nám neustále vytvářejí virtuální realitu a stále více nás zbavují možnosti zapojit se do reality tváří v tvář“.

Chytré telefony a digitální připojení

Všudypřítomnost chytrých telefonů a dalších elektronických zařízení zkoumala také Evropská komise, která zjistila, že 34,5 % Evropanů ve věku 16 až 30 let používá sociální sítě více než dvě hodiny denně, což je chování považované za návykové.

Ve starších věkových skupinách klesá procento vysoké spotřeby dat na 12 %.

Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin

Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.

Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi. 

-red- Datum: 24. bŕezna 2025 Foto: Pixabay