„Těžké životní okolnosti obvykle blokují náš pohled na Boha, vidíme pak pouze šedou oblast, ale pokud se podíváte vysoko nad hlavu, budete vždy moci vidět sluneční světlo, Boží slávu.“
Můžete se nejdříve představit a říci naším čtenářům svůj příběh?
Dobrý den, jmenuji se Emmanuel Ghali, moje přezdívka je Mano. Je mi 33 let a jsem egyptský křesťan. Jsem jedináček, žiji s rodiči a francouzským bílým psem Griffinem.
V 19 letech jsem během studií v Káhiře přežil tragickou autonehodu. Studoval jsem tehdy na nejprestižnější univerzitě v Egyptě. Nehoda, která se stala 21. listopadu 2003, mě zanechala zcela ochrnutého. Ztratil jsem hybnost a veškerý motorický cit od krku dolů až po špičky prstů. Nic v celém mém těle kromě hlavy se nehýbe. Uvnitř těla mám dvě díry, jedna z nich je dvanácticentimetrová trubka ve tvaru C v krku (tracheostomie), která mi umožňuje dýchat a mluvit souběžně. Další otvor je v mé močové trubici, umožňuje mi vyměšování.
Když zkrátím svůj dlouhý příběh, dokázal jsem i přes tuto tragickou událost udržet sílu v hlase. Začátkem ledna 2006 mě navštívil britský lékař a poskytl mi pokročilý software pro rozpoznávání hlasu, mohl jsem tak začít používat počítač a začal jsem studovat. V dubnu 2006 jsem získal certifikát v podnikání od americké manažerské asociace. Mé ambice byly příliš vysoké, aby se tam zastavily, a tak jsem studoval dál. 31. května jsem získal bakaláře v managementu na univerzitě ve Phoenixu, absolvoval jsem s vyznamenáním přesně na své 33. narozeniny. V současné době studuji magisterské studium v biblickém poradenství a psychologii na křesťanské univerzitě ve Virginii. Studium jsem zahájil v červenci 2017. Pracuji také jako překladatel, překládám arabské dokumenty do angličtiny, můj program umí psát pouze anglicky, takže nemůžu překládat do arabštiny.
Od července 2009 jsem se stal aktivním v křesťanské službě prostřednictvím Facebooku, navštěvuji také sbor v Káhiře, kam se dostanu za pomoci invalidního vozíku. Trávím asi 80 % svého času na posteli, na invalidní vozík se dostanu pouze tehdy, když jdu na bohoslužbu, nebo při zvláštních příležitostech, jako je svatba, zábava nebo výlet s kamarády.
Jak změnila dopravní nehoda váš vztah s Bohem?
Automobilová nehoda zcela změnila můj dosavadní způsob života i můj pohled na Boha. Před touto tragickou událostí jsem věděl, že existuje Bůh, díky své zkušenosti však teď znám Boha mnohem hlouběji. Trvalo mi přesně pět let, než jsem se rozhodl, že chci vydat svůj život Bohu.
Doufal jsem, že mě Pán v těchto pěti letech uzdraví. A to se nestalo.
Čekal jsem, že možná přijde můj konec a zemřu… a to se také nestalo.
Nevěděl jsem, co mám dělat, rozhodně jsem nebyl šťastný, žil jsem svůj život se stejnou mentalitou, kterou jsem měl, když mi bylo devatenáct let …Nebyl jsem spokojený, ani jsem nebyl šťastný. Během dlouhých chvil, které jsem trávil sám ve svém pokoji, jsem začal přemýšlet o smyslu svého života.
Ve věku 24 let, přesně před 9 lety, jsem se rozhodl dát svůj život Bohu. Vzpomínám si přesně, co jsem Pánovi řekl: „Ukaž mi, kdo jsi, chci tě poznat, stejně jako tě poznaly miliony lidí. Ukaž mi, kdo jsi. Slibuji, že budu každý den číst jednu kapitolu z Nového zákona, dokud skutečně nezjistím, kým jsi. Dej se mi poznat skrze své svaté Písmo.“
A to byl začátek mého „životního putování s Bohem“. Stejně tak jsem pojmenoval svou skupinu na Facebooku: „Lifetime Journey with God“, reflektuje mou zkušenost a životní cestu s Bohem.
Kde vidíte své místo a dary v Kristově těle?
Každý člen Kristova těla má zvláštní poslání. Svůj dar vidím v tom, že umím hlásat světu dobrou zprávu o Ježíši. Je důležité změnit perspektivu pohledu, vykreslit Boží dobrotu navzdory okolnostem. Bůh je vždy přítomný, i když ho nemůžeme vidět. Bůh je vždy věrný i v nejhlubší bídě, můj život je tomu největším svědectvím. Říkám to z vlastní zkušenosti a s velkým úsměvem na tváři, že Bůh je stále dobrý. Říkám to jako zcela ochrnutý mladý muž. Těžké životní okolnosti obvykle blokují náš pohled na Boha, vidíme pak pouze šedou oblast, ale pokud se podíváte vysoko nad hlavu, budete vždy moci vidět sluneční světlo, Boží slávu.
Jak byste popsal stav církve v Egyptě? A jak ovlivňují bombové útoky životy věřících?
Domnívám se, že církev v Egyptě roste ještě rychleji a stává se silnější, protože kdykoliv je tu pronásledování, umocňují se modlitby a věřící se sjednocují.
Po bombových útocích na kostely v Egyptě je možné vidět, že lidé přicházejí do církve dokonce ve větším množství a modlí se uvnitř kostelíků po celé Káhiře. Konkrétně tam, kde proběhly bombové útoky. Lidé ještě více chodí na mši svatou a dávají tak velmi jasnou zprávu, že křesťané se smrti nebojí. Křesťané se nebudou bát smrti, protože věříme, že nikdo nikdy nemůže zabít křesťana, může pouze změnit jeho domovskou adresu z dočasné adresy na zemi na nebeskou adresu u Otce.
Reklama
V Evropě máme různé názory na muslimy, jejich počet přibývá a řada lidí z nich má obavy. Jaký je vztah mezi muslimy a křesťany v Egyptě?
Dokud nejsou oba extrémisté, mohou křesťané a muslimové spolu dobře vycházet, konec konců žijeme společně ve stejné zemi, jsme sousedé. Někteří moji dobří přátelé jsou muslimové, čas od času se s nimi setkávám a chodím na výlety. Všechno závisí na vzdělání, čím vyšší vzdělání máte, tím jste otevřenější a rozumnější.
Věci se samozřejmě mohou lišit v horním Egyptě a mezi extrémisty. Mluvím v obecném smyslu, kromě toho bydlím v hlavním městě, a tam ,kde žiji, velké napětí není.
Co byste řekl někomu, kdo se také potýká s fyzickým postižením? Jak najít pokoj ve své situaci?
Řekl bych mu, aby důvěřoval Pánu a neopíral se o své vlastní porozumění. Bible říká: „Celým svým srdcem důvěřuj Hospodinu, nespoléhej se na vlastní rozumnost. Na každém kroku snaž se jej poznávat, on sám tvé stezky urovná.“ (Přísloví 3:5-6)
A opět v knize Římanů:
„Vybízím vás, bratří, pro Boží milosrdenství, abyste sami sebe přinášeli jako živou, svatou, Bohu milou oběť; to ať je vaše pravá bohoslužba.“ (Římanům 12: 2)
Nejdůležitější bitva se odehrává v mysli, pokud jsi schopný dobýt svou mysl, budeš schopný dobýt všechno. Vše záleží na tvém vnitřním nastavení. Když začneš svůj den v ponuré náladě a říkáš si, že se „vůbec nic nezmění“, strávíš mizerný den.
Reklama
Je to o změně pohledu, rozhodnout se obrátit své oči k Pánu, On je tím světlem a zdrojem samotného života. A když přichází světlo a život, tma ani deprese se tě nemůžou zmocnit.
Neslyšíš tato slova od někoho, kdo je zdravý a káže od oltáře, ale slyšíš je od někoho, kdo je v mnohem horší fyzické situaci, jakou si vůbec dokážeš představit ve své nejhorší noční můře. Ale rozhodl jsem se změnit svůj pohled potom, co jsem skutečně potkal Pána.
Modlíte se za uzdravení?
Ano, samozřejmě, téměř každý den.
Jak pečujete o váš vztah s Bohem, abyste mu byl blízko?
To je snadná odpověď. Každodenní osobní čas s Pánem, modlitba, četba Písma. Toto je můj tajný recept, kterým se řídím posledních 9 let svého života. 🙂
Jaký je váš oblíbený biblický verš?
Když mě Pán v květnu 2009 povolal ke službě, první věc, kterou jsem mu řekl, byla: „Pane, posilni mě, abych ti mohl sloužit.“ Pán mě vedl skrze Ducha svatého, abych se otevřel jeho slovům, která ve mně rezonovala, jak nic v životě.
Tyto verše jsou: „Stačí, když máš mou milost; vždyť v slabosti se projeví má síla.“ A tak se budu raději chlubit slabostmi, aby na mně spočinula moc Kristova. (2 Korintským 12: 9)
