Moskva – Dvě třetiny Rusů se hlásí k pravoslaví, ale jejich množství se zejména v případě mladé generace snižuje. Vyplývá to z průzkumu státní sociologické společnosti VCIOM, o němž informovala agentura Interfax. Islám v Rusku vyznává podle průzkumu pět procent lidí, ke katolíkům či protestantům se hlásí jedno procento.
Bezvěrců je 15 procent, ale mezi mladými lidmi do 24 let je to 37 procent, uvádí Interfax. Podle sociologa Kirilla Rodina je tento trend stále patrnější, lze prý hovořit o „krizi víry“, která se týká zejména pravoslavné církve. „Nové pokolení vyznávající digitální technologie se stále víc přiklání k ateismu, v případě pravoslaví jde až o trojnásobný počet lidí ve srovnání se staršími generacemi,“ řekl Rodin.
V Rusku se nemálo lidí označuje za věřící, k žádnému náboženství se ale nehlásí. Podle průzkumu VCIOM je to zhruba šest procent lidí, úřední statistiky ale hovoří až o čtvrtině.
Pravoslaví se v Rusku po pádu komunismu stalo prakticky státním náboženstvím. Vliv pravoslavné církve i díky podpoře Kremlu výrazně stoupl, výjimečné nejsou ani zásahy církve do politického života země. Tolerance k jinému vyznání naopak postupně klesá. Náboženskou společnost Svědkové Jehovovi, povolenou po pádu komunismu v roce 1991, postavily například ruské úřady před dvěma lety znovu mimo zákon.
V roce 2016 v Rusku prošlo „proti-misionářské“ opatření jako součást širšího zákona o boji proti terorismu. Opatření se zaměřuje na náboženské menšiny a působí ve prospěch vlivné pravoslavné církve.
Asi rok poté, co zákon vešel v platnost, norská skupina Forum 18 zaznamenala 181 případů, kdy ruské úřady zákon použily k potlačení náboženských skupin. Jednalo se o protestanty, svědky Jehovovy, budhisty, muslimy a členy Hare Krišny.
Asi před měsícem ruský soud odsoudil dánského svědka Jehovova Dennise Christensena k šestiletému vězení, protože toto náboženské uskupení je v zemi považováno za extrémistické. Christensen byl zatčen při kázání v roce 2017. „Christensenův případ a zákroky proti svědkům Jehovovým porušují právo na svobodu náboženského vyznání, odpírají jim právo na uctívání a nemohou být ospravedlňovány jako nezbytná nebo přiměřená opatření k ochraně veřejné bezpečnosti nebo pořádku,“ uvedla organizace Human Rights Watch.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novinAbychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Rádi byste nám pomohli pokračovat v této misi a měli tak možnost se na ní spolu s námi.
Autor: ČTK Datum: 18. srpna 2019 Foto: Pixabay – ilustrační