Praha – Ekonomická situace pražské arcidiecéze není podle pražského arcibiskupa kardinála Dominika Duky optimální. Může za to podle něj nejen několikaletá kůrovcová kalamita či pandemie koronaviru, ale i některé investice posledních let, které přinášejí nižší výnosy, než se předpokládalo. Duka to v pondělí uvedl v dopise kněžím pražské diecéze, který je zveřejněn na webu. Žádá je mimo jiné o pomoc s propagací třeba ubytovacích zařízení, která diecéze spravuje.
Zástupci církevních lesů před několika dny na tiskové konferenci uvedli, že loni ztráty v církevních lesích překročily 1,2 miliardy korun. Ceny dříví na trhu kvůli přebytkům těžby od roku 2015 každoročně padají o pětinu. Své ztráty za dobu pandemie koronaviru pak česká katolická církev minulý týden vyčíslila na 220 milionů korun. Suma zahrnuje výpadek zisku z kostelních sbírek, výpovědi z pronájmu provozoven a bytů, které katolická církev spravuje, ztráty na vstupném do muzeí či z provozování hotelů a restaurací.
V médiích se koncem května objevila zpráva, že je uzavřen hotel Clara Futura v Dolních Břežanech, který pražské arcibiskupství vybudovalo rekonstrukcí zámku s náklady kolem 250 milionů korun. Počítalo se s tím, že kromě turistů by klientelu hotelu mohla dodávat i blízká vědecká centra. Provoz však zřejmě nebyl rentabilní a pravděpodobně se počítá s prodejem hotelu
„Nemohu zastírat, že ekonomická situace diecéze není optimální a je třeba reagovat na rychle se měnící okolnosti mající vliv na financování církve, jako je kůrovcová kalamita, pandemie koronaviru a další. Nebudu ani obhajovat některé ne příliš povedené investice několika posledních let, jež nepřinášejí takové výnosy, v jaké jsme doufali a o nichž jsem byl ujišťován,“ uvedl v dopise Duka.
Pražská arcidiecéze podle něj loni na podzim schválila strategii pro novou hospodářskou vizi. „Nalili jsme si čistého vína, víme, kde se staly chyby a jsme připraveni se z nich poučit. Mimo jiné proto jsem rozhodl, že správu diecéze budu vykonávat s pomocí dvou generálních vikářů,“ uvedl.
Nová ekonomická strategie podle něj především směřuje ke skutečné udržitelnosti, protože počínaje rokem 2042 musí být církev schopna stát finančně na vlastních nohou, a to bez ekonomické závislosti na státu, na kterou byla dlouhá léta zvyklá.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novinAbychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
Autor: ČTK Datum: 30. června 2020 Foto: Wikimedia Commons – kardinál Duka
5 Komentáře
Adam Hladky
Je špica napsat „nalili jsme SI čistého vína“ .. ale „prostým věřícím“ ho nenalije. A za druhé: Duka říká „nejsem odborník .. :, ale diecézi bude spravovat on a dva generální vikáři. Že by ti dva byli .. kromě teologie .. taky „ekonomy a odborníky na čísla nebo obchod“ ?
Realtoltek
1Svolal si Dvanáct apoštolů a dal jim sílu a pravomoc nad všemi démony i k léčení nemocí. 2Poslal je hlásat Boží království a uzdravovat nemocné. 3A řekl jim: „Nic si neberte na cestu, ani hůl ani mošnu ani chléb ani peníze ani nemějte dvě košile.
No pozemská církev má sice peníze, své biskupy, kardinály,papeže ale nemá žádnou apoštolskou pravomoc no a nemá ani nebeský chléb.
Vladimír Neškudla
Inspirací nechť je fond Puls Brněnské diecéze. V tomto roce plánuje na darech a dalších platbách vybrat 25 mil. Kč. Proč Pražská arcidiecéze ještě takovýto fond nemá? A proč jej nemají i ostatní diecéze?
Je potřeba mluvit o desátcích a vést věřící k pochopení spirituality dávání. Zároveň být transparentní.
Je to jednoduché.
Bez toho to nepůjde.
Petr Adamec
České církve bývají velmi naivní a nedobří vlastníci/správci majetku. Nejen řkc. Žít z desátků ale není v řkc úplně řešení. Nemám přehled, mohu se úplně mýlit – nemá řkc asi 2500 kněží a asi 410 tisíc chodících členů/návštěvníků bohoslužeb? Tedy cca 180 členů na 1 kněze? Nepočítám ostatní zaměstnance. To by při větším dávání bohatě stačilo, ovšem nesmělo by se jednat z drtivé většiny o důchodce. Při průměrném věku členů řkc okolo 70 let to nevypadá na velkou naději. Nakonec 25 milionů na katolické jižní Moravě – to není mnoho. Kdyby se to přepočítalo podle hlav a dávalo se takto všude, šlo by o kolik? Asi nějakých 50-60 mil? Roční rozpočet činí bez investic snad nějakých 8 mld, na platy asi 1 mld? Fondy dávání by tak činili do 10% platů.
Můj pohled zvenčí může být úplně mimo… Někdy ve 40. letech ale asi bude členů řkc mnohem méně – odejde generace dnešních důchodců. Samozřejmě může Bůh udělat zázrak a probuzení… Typické farnosti ale nějak moc misijní nejsou…Podle stávajících trendů bude členů řkc jen cca 50-100 tis???, Nebo také 25- 30 tis. ? ŘKC asi čeká značné zeštíhlení a bolestivá rozhodování i v případě velmi dobrého využívání majetku. A nejen řkc, i další denominace.
Vladimír Neškudla
Dobrý den,
jsem rád, že argumentujete čísly, to je seriózní diskuse, která není založena na emocích. K těmto číslům bych doplnil:
Dle serveru http://www.cirkev.cz byly dary v ŘKC v roce 2018 cca 800 mil. Kč, státní příspěvek činil cca 780 mil. Kč. Zbytek si ŘKC již financuje sama z majetku a investic a grantů (cca dalších 1,5 mld. Kč) – tedy bez charity, školství a církevních řádů. Na pastoraci tak připadá něco více něž 3 mld. Kč. Na Charitu a církevní školství jde zhruba také 3 mld. Kč, avšak Charita i církevní školství je a bude hrazené převážně z veřejných rozpočtů (státní, krajské, městské, platby klientů Charity, vlastní výnosy, apod.). Řády hospodaří samostatně.
Jedná se tedy o nahrazení státního příspěvku cca 780 mil. Kč. Stačilo by, aby katolíci dávali 2x více, než je tomu nyní. Ještě pár čísel. V aktivní pastoraci je cca 1650 kněží, do kostela chodí cca 375 000 lidí každý týden (viz http://www.cirkev.cz), ročně je pokřtěno cca 21 000 lidí (stabilně za posledních 15 let), z čehož 10% jsou dospělí. Dle sčítání lidu se k ŘKC přihlásilo cca 1,1 mil. osob. Průměrný věk návštěvníka kostela koresponduje s průměrným věkem obyvatel ČR (je mírně nad) a pohybuje se mezi 40-45 lety. Pokud bychom vzali za základ sčítání lidu, tak věk by byl vyšší – vzhledem k tomu, že jen část těchto osob chodí pravidelně do kostela, tak se s nimi počítat nedá.
Následná kalkulace je pak jednoduchá: 800 mil. Kč děleno 375 000 osob je 2133 Kč/ rok na jednoho návštěvníka kostela, což je (děleno 12) 177,77 Kč/měsíc. Stojí nám spása v Kristu za 178 Kč měsíčně? Co za to dnes pořídíme? Je to dostatečná cena za to, co Ježíš pro nás udělal na kříži? Pokud by tedy katolíci dávali jen 2x více než nyní (cca 350 Kč měsíčně na osobu – celkem cca 1,6 mld. Kč ročně), tak by již nebyla potřeba státního příspěvku a ŘKC by stála finančně na vlastních nohách (bez Charity, školství a řádů). Problémem by ale bylo, pokud se stát rozhodne Charitu a církevní školy nepodporovat…
Kolik dáváme je spojeno s naší vírou (je to skutek, který se týká našich peněženek). Chudá vdova dala tolik, co nikdo jiný (ze svého nedostatku) a Ježíš si toho jako jediný všimnul a ocenil to. A tak je to dodnes. Radostného a dobrovolného dárce miluje Bůh. A žehná tam, kde se dává plnými hrstmi bez nároku vidět výsledek.
PS: Počty pravidelných týdenních návštěvníků kostelů ŘKC neklesnou pod 200 000 osob do roku 2050.