Rozhovor s Danem Drápalem o amerických volbách.
Když se podíváme na funkční období prezidenta Trumpa, jak bys ho hodnotil?
Předně musím říci, že americkou politiku nesleduji nějak podrobně, takže mé názory budou laické. Co se týče zahraniční politiky, tak to nebyla nějaká katastrofa. Na začátku svého funkčního období byl v Saudské Arábii a to, co tam říkal, bylo dost odvážné a pravdivé. Říkal věci, které by si asi evropští politici netroufli říct. Bylo vidět, že Arabové a ti, kteří jsou v arabském světě u moci, ho respektují.
Nerozumím tomu, jak to válí s tou Severní Koreou. Tam nějak speciálně úspěšný nebyl. Co se týče Číny, tak k nějakému vyhrocení vztahů by došlo bez ohledu na to, kdo by byl v Bílém domě. Uvidíme, jak se to dále bude vyvíjet, ale jestli by byl zvolen Biden nebo Trump, nemyslím si, že by se v této otázce od sebe zásadně lišili.
V domácí politice šel Trump do toho s cílem, že za každou novou regulaci zruší dvě staré. To se mu prý dařilo. To uznávali i jeho odpůrci. Nesledoval jsem, které regulace byly zrušeny a které ne. Ono samozřejmě závisí, zda ta regulace je smysluplná nebo ne.
Já jsem po skončení funkčního období Baracka Obamy upozorňoval na to, že pokud byl zvolen představitel černošské komunity, tak by se to napětí mělo uklidnit. To se ale nestalo. Ta eskalace má samozřejmě hlubší kořeny.
Pokud bys byl občanem Spojených států a měl možnost jít volit, koho bys z dvojice Biden Trump vybral?
Já bych si s velkým odporem a se skřípěním zubů vybral Trumpa a byla by to z mého hlediska volba menšího zla. Osobně nemám nic proti Bidenovi, nevadí mi ani jeho věk, ale mám obavu, že vláda demokratické strany by znamenala ještě větší rozpad Spojených států, ještě větší polarizaci a ještě větší násilí ve městech, kde je velká černošská komunita. Samozřejmě mi však vystupování Trumpa v mnohém nesedí, ať už věcně nebo formálně.
I v souvislosti s americkými volbami se hodně mluví o tom, zda by se duchovní měli vyjadřovat k prezidentské volbě. Jak vnímáš to, když se pastor menšího nebo většího sboru otevřeně přihlásí k danému kandidátovi, jak se to taky i v USA teď děje…
Já to rozdělím na dvě otázky: zda se má pastor politicky angažovat a zda má podpořit kandidáta ve volbách, jako jsou prezidentské volby ve Spojených státech nebo u nás.
Pastor pochopitelně má politické názory a to mu přirozeně nelze zakázat. Duchovní by se podle mě politicky angažovat neměl, ale tu se musím přiznat, že jsem členem lidovců a nechávám se zapsat na kandidátku v lokálních volbách. Uvědomuji si však, že pastor musí být pastorem všech. Musí být pastorem těch, co volí ODS i těch, co volí ČSSD. Samozřejmě, určité limity jsou, asi těžko by pastor volil komunisty nebo nějakou otevřeně rasistickou stranu. Já jsem pastorem malé skupinky a tam to přirozeně nevadí, ale čím je sbor větší, tím méně by se měl pastor vyjadřovat k politice. Jiná věc je, když je dotázán. V tom případě může zdůvodnit svá stanoviska. Neměl by však lobovat pro jednoho konkrétního kandidáta, protože skutečnost je taková, že v církvi máme různé lidi, které volí různé strany, a to je dobře.
Hodně se o tom píše a ty jsi to již zmínil, a to je téma rozdělené společnosti. Je to vůbec možné změnit? Je tam mnoho kultur, různé náboženské společnosti. Zřejmě neexistuje nějaký čarovný proutek, který by to dokázal. Můžeš se pokusit pojmenovat některé základní problémy a jejich řešení?
Doufám, že se to dá vyřešit, protože to rozdělení je opravdu velké. Ty dvě strany se málo znají a málo spolu komunikují. Občas si koupím nějakou knihu a jedna taková pojednává o tom, proč hlavně mezi studenty na amerických univerzitách panuje odpor k svobodě slova. Hodnoty, za které jsme v mládí bojovali, pro ně nic neznamenají. Jsou schopni ukřičet člověka, s jehož názory nesouhlasí.
Nepřipouštějí, aby na těch jejich kampusech přednášeli lidi, s kterými většina studentů nesouhlasí. To je pak tragické, protože oni se nevypořádávají s myšlenkami pomocí jiných myšlenek, ale poněkud mocensky. A to nikdy není zdravé.
Pokud člověk nevyvolává násilí a je velký zájem, aby byl slyšen, mělo by mu to být umožněno. To je případ Jordana Petersona, jehož knížky čtou miliony lidí, a kterého na některých vysokých školách ukřičeli a nebyli schopni s ním argumentovat.
Když přemýšlím nad Trumpem, tak on neprošel standardními stranickými strukturami. Můžeme mu vytknout různé morální poklesky. Není toto ten hlavní problém? Když ho porovnáme s Pencem, který je muž jedné ženy a vzorný křesťan, což se o Trumpovi říci nedá…
Je to tak. Jednoduše řečeno, Trump by nebyl moje první volba, ale musíme to brát tak, jak to je. On se tím kandidátem stal, získal tu kandidaturu legitimním způsobem.
Co se týče křesťanské podpory, tak evangelikálové jsou schopni zaujmout totálně krajní postoj oběma směry. Démonizovat ty, kteří volí Trumpa a naopak démonizovat ty, kteří volí Bidena. Je mi to líto, že se tímto postojem američtí evangelikálové diskvalifikují z té možné role smiřovatelů. Sami jsou rozděleni tak, jako je jejich společnost. Jsou evangelikálové, kteří vidí v Trumpovi nějakého novodobého Kýra, stejně jako někteří křesťané viděli novodobého Kýra v prezidentu Zemanovi. Potom jsou tady křesťané, kteří stejně jako já se jen těžce vypořádávají se situací.
Není žádným tajemstvím, že evangelikálové podporovali a podporují prezidenta Trumpa a to způsobilo, že měli otevřené dveře do Bílého domu. Jako příklad mohu uvést Franklina Grahama, který je známým obhájcem prezidenta Trumpa. Nevadí ti propojování víry a politiky? V Americe teď pro mnohé platí – evangelikál rovná se podporovatel prezidenta Trumpa. Nediskvalifikuje to jejich svědectví?
Nevadí mi, že evangelikálové mají otevřené dveře do Bílého domu, pokud má prezident zájem s nimi mluvit. Stejně jako by mi nevadilo, kdyby tam bylo více zástupců té afroamerické komunity, aby s nimi Trump komunikoval.
Kdybych já byl v pozici nějakého amerického pastora a pozvali by mě do Bílého domu, při všech námitkách by tam šel. Stejně jako kdyby mě pozval prezident Zeman, stejně bych šel se s ním bavit. To by ale neznamená, že schvaluji jeho jednání nebo rozhodování.
V případě Bidena, do jaké míry podle tebe hraje roli jeho katolická víra? Hodně se mluví o potratech. Ke komu se podle tebe přikloní katolická komunita a do jaké míry rezonuje téma potratů?
Katolíci v Americe jsou rozděleni neméně než v České republice. Toto téma tam takovou roli hrát nebude.
Kde vidíš budoucnost Spojených států a do jaké míry v tom hraje roli volba prezidenta?
Nevidím to moc pozitivně. Nevidím tam nějakou sílu, která by pracovala na nějakém smíření nebo předložila koncept, ke kterému by se mohla přidat většina nebo alespoň velká část společnosti, tak aby ta polarizace byla oslabena.
Bude-li zvolen Trump, bude navenek v Americe bezpečněji, z hlediska bezpečí na ulicích, ale nic zásadního se tím nevyřeší. Člověk, když se podívá zpátky na to hnutí za občanská práva, které vedl Martin Luther King. To smýšlení a rétorika byla úplně jiná, než je rétorika Black lives matter.
Ameriku by mohlo zachránit jenom probuzení a že by se lidé obrátili k Bohu. A kdyby velká část populace přestala přistupovat k životu na základě nároku, který musí splnit někdo jiný a přemýšleli nad tím, jak já přispívám k nárůstu nepřátelství a nenávisti.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
Autor: Michal Nosál Datum: 2. listopadu 2020 Foto: Wikimedia Commons – Bilý dům
13 Komentáře
Konečný Fr.
Na Zemana jsem vytáhl vkladní knížku mladého pionýra. Nic jiného rudého jsem doma neměl. Ještě měly červenou kartu dvě dámy. Ty dostaly přednost, ale žádnou otázku neměly. Zemana jsem trochu překvapil, protože jsem mu nedal otázku „na tělo“, kterou čekal, ale nahrál mu na smeč. To byl můj záměr. Takže znovu zopakoval svůj názor na migraci. Se Zemanem by se asi člověk nenudil.
Kazatel Urbánek hovoříval s T.G.M. o náboženských otázkách. Apeloval na něho, že Ježíš není jeden z řady náboženských myslitelů, jako byli Buddha, Mohamed a další, ale někdo víc. Zřejmě v tom neměl Masaryk jasno. Praxe dnešní EU je na tom stejně, liberální demokracie selhává. Putin tento západní model nepreferuje a v tom mu fandím. Podobně i Poláci a Maďaři se odmítají řídit EU dogmaty, Kurz už také nabírá jiný kurs. V tom je naděje pro Evropu. A to by měli Češi pochopit a hájit své zájmy.
Otakar Vožeh
V otázkách i odpovědích mi schází dva podstatné faktory ovlivňující současné americké volby : Covid-19 a média. Nebýt Covidu, nebylo by se o čem bavit. Trump by byl na cestě být nejúspěšnějším presidentem amerických dějin. Média se pak naprosto zdiskreditovala po stránce žurnalistiky, stala se nemorálním nástrojem proti-Trumpovské (proti-konzervativní až vyloženě levicové) propagandy.
Na americkém experimentu – jak tomu dodnes někteří říkají – je velmi užitečné pozorovat přímou souvislost mezi udržitelnou demokracií a všeobecným národním povědomím Boha, které dnes v USA pomalu vymírá. Probuzení se týká Církve. A bez ohledu na volby, možná právě i COVID tu sehraje pozitivní roli. Řím.8:28
Petr Adamec
V čem vidíte tu velikou úspěšnost DT? Zahraničně politicky (Izrael) ?
Otakar Vožeh
Pokud to je vážná otázka, pak tedy :
Nejnižší nezaměstnanost minorit v dějinách USA
Vězeňská reforma
Přesun výroby z jiných zemí (hlavně Čína) nazpět do USA
Postavil se zásadně proti Číně : okrádání intelektuálního vlastnictví, špionážní činnost v USA a další
Nezačal žádný válečný konflikt
Mírová dohoda mezi Izraelem a třemi (zatím) arabskými státy
Donutil evropské státy k důslednějšímu přispívání do NATO (miliardy)
Prosadil novou hospodářskou smlouvu s Kanadou a Mexikem
Dosadil nejvyšší počet konzervativních soudců, včetně nominace 3 soudců do Nejvyššího soudu USA
Omezuje nelegální imigraci
Zásadně posílil armádu, která vážně zaostávala oproti Číně
atd, atd. určitě jsem něco zapomněl . . .
Petr Adamec
Děkuji, otázka byla zcela vážně míněná.
pavel v
Svět se vrací ke studené válce. Ta již běží na plné pecky, ale Západ si toho ještě nestačil všimnout. Dnes se tomu říká hybridní válka. Ta je vedena s využitím sociálních sítí. Centrum hybridní války je v Kremlu. Jejím cílem je rozeštvat Západ. Kremlem organizovaná kampaň na sociálních sítích pomohla Trumpovi vyhrát minulé volby. Proč ho Rusové podporovali? Trump je extrémista. Možná nevědomky splnil ruský záměr rozdělit americkou společnost. Je-li stát rozdělený, nesmírně ho to oslabuje. Trump také vyvolal napětí mezi Evropskou unií a USA. To je rovněž voda na mlýn ruské a čínské totalitě. Čína je dnes již tak silná, že USA nebudou schopny jí samostatně vzdorovat.
Trump, podobně jako Babiš, měl štěstí, že vládl v době prosperity. Na ekonomických úspěších, které si umně přisvojil, neměl téměř žádnou zásluhu.
Trump se ukázal jako naprosto nekompetentní v boji s covidem. Zpočátku epidemii dlouho zlehčoval (promarnil čas) a chválil Čínu, jak si s ní poradila, aby vzápětí otočil o 180° a přisoudil Číně její skutečnou vinu (ale pozdě). Jeho neustálé změny stanovisek a podpora občanů, kteří odmítli dodržovat proticovidová nařízení místních vlád, je ostudou. USA se musí modlit, aby se toho neschopného vychloubače zbavily.
Pavel Novák
USA se musí hlavně modlit, aby se děla Boží vůle. DT stejně bude mít velký vliv, ať vyhraje, nebo prohraje. Navrhuju vám měřit pokud možno všem stejně. Každá totalita je nebezpečná. Ruská, Čínská, Eurounijní i Americká…
A. Renjascu
Tou hybridní hrozbou máte na mysli tu zemi s cca 16 mil. km2, 148 mil. obyvatel žijících v převážné pár městech kolem Moskvy a Petrohradu, vymírající populaci, HDP na úrovni Itálie, měkký podbřišek, armádu, která je vyčerpaná z jedné lokální války v Sýrii a na druhou v zaostalé Lybii už nemá finance ani mužstvo, tu zemi, která udajně ovlivňuje ve velkém volby v cizích zemích, ale jak na potvoru jenom tam, kde progresivní levice očekávala či si přála jiné výsledky, průmysl založený na vývozu surovin a několika vojenských komponentů, jediné pozitivum je nízké zadlužení a schopnost vydržet rýt čumákem v zemi. Jinak s tou podporou Trumpa to máte trochu popletené, protože největší kolaboranti s Ruskem byli Clintonovci, kteří mu např. umožnili strategickou kontrolu nad uranem v USA a za tuto kontrolu jim poté Rusové pěkně namastili kapsu, např. za jednu krátkou přednášku v Moskvě obdržel Clinton 0,5 mil. dolarů. Žádná podpora či spolupráce Trumpa s Ruskem se nepotvrdila, jak se můžete dozvědět i z vyšetřování, které proběhlo v USA. Pokud jde o napětí s EU, tak to bylo logické, protože Trumpa již nebavilo, jak se EU veze (platby do NATO, cla…) a USA to platí. když chcete hájit své zájmy, tak je jen otázka času, kdy narazíte a samozřejmě v situaci, kdy ve většině zemí EU vládne progresivní levice, tak to muselo ve vztazích vyvolat napětí.
Otakar Vožeh
Na nějaké smiřování je příliš brzy. Polarizaci vyvolala jednoznačně jedna strana, president Trump se proti levicovému globalismu jasně postavil, odhalil prohnilost politiky Washingtonu a mám zato, že většina občanů USA mu dává zapravdu. Smiřování přijde na řadu až bude hrozba z druhé strany zásadně odražena.
Petr Adamec
Vím o tom jen málo…ale nevolila v minulých volbách většina proti DT? Rozdíl 2,5 mil. hlasů? Uvidíme nyní, zda většina voličů mu dá za pravdu. I kdyby však těsná většina voličů mu za pravdu dala, těžko můžete těsně menší polovinu zásadně odrazit… Polarizace je zde, zdá se mi, tak silná, že prostě takové uvažování nemůže neskončit katastrofou.
Můžete zásadně odrazit třeba menšinu 10%, těžko menšinu 49%. Z hlediska dlouhodobého to nemá žádnou naději na úspěch. Globalizace je trend, který se dá zbrzdit, ne však zastavit. DT, podle mne, vede frustrovanou menšinu, která ztrácí dlouhodobě pozice. Jeho event. vítězství to nijak dlouhodobě neovlivní. Demografie je obtížně přemožitelná. I kdyby vyhrál a a hrozbu zásadně odrazil, co bude za 5, 10, 20 let?
Otakar Vožeh
Jak je vidět, zase prohraje tzv. „populární hlas“ (kdyby byly přímé volby) o nějaké 2-3 miliony, i kdyby se mu ještě podařilo vyhrát volby. Tady je však zapotřebí znát americký systém, aby tomu člověk rozuměl.
Ale určitě máte pravdu v tom, že ta polarizace je dnes tak silná, že smíření je nepředstavitelné, a i kdyby se našla silná osobnost, která by ze smíření udělala svoji politiku, bude to trvat hodně dlouho, než se to pohne k dobrému.
Ovšem když byste hodnotil i ty dosavadní částečné výsledky voleb (včetně kongresu), asi byste došel ke stejnému závěru, že tzv. „modrá vlna“ (demokratický politický převrat) se nekonala, naopak, konzervatní republikáni získali nečekané hlasy a lidé tak de facto odmítli pokračování Obamova pokusu o radikální změny v americké společnosti.
Petr Adamec
Určitě. Bez ohledu na to, kdo vyhraje, jsou zde silně polarozované poloviny- snad? Nejsem schopný to úplně posoudit. ale obávám se, že ta mlčící většina tam moc není… A to není vůbec dobré. Modlím se, aby měly všichni moudrost a nějak si poradili…Bez respektu k názorovým protivníkům a kompromisů to jistě nepůjde dál.
Arnošt Kobylka
Vnímám to tak, že ani konzervativní zbožný politik (jakkoliv o tom druhém lze u DT vést pochybnost) nemůže při své vládě přehlížet velmi relevantní menšinu(? většinu) liberálů, jakkoliv se mohou mýlit a jakkoliv jejich postoj může být třeba „hříšný“.
A že nelze dělat minimálně domácí politiku úderem pěstí, ale jedině hledáním širších koalic, které přežijí volby. Současné volby prostě prokázaly, že už tu druhou stranu naštval do té míry, že její mlčící většina přišla volit (respektive své hlasy poslala) a JB vyhrál popular vote i státy. A žel, věci mohou vzít zpětný ráz, jakkoliv se to asi naštěstí nestane pro vyrovnanou SR, nebo Senát.
Jmenování příliš konzervativních soudců do SCotUS může vést k opatřením, o kterých levice uvažovala, a to k rozšíření počtu soudců, který není v ústavě, aby bylo opět dosaženo balance. Apod. Může dojít k restrikcím církví ve smyslu hate speech atd. To vše by nemuselo hrozit, pokud by se dařilo hledat širší koalice a respekt k protistraně.