Praha – Dnes je Zelený čtvrtek. Podle křesťanské tradice v tento den Ježíš Kristus naposledy povečeřel s apoštoly, modlil se v Getsemanské zahradě a byl zajat. S večerem přichází velikonoční triduum, které zahrnuje Velký pátek, Bílou sobotu a nedělní Boží hod velikonoční. Po dvou letech, kdy byly oslavy výrazně ovlivněné epidemií covidu-19, se letos mohou bohoslužby konat bez omezení. Ve všech diecézích se tak budou konat tradiční akce.
Zelený čtvrtek je prvním dnem, kdy se připomíná Kristovo třídenní utrpení a vzkříšení. Přívlastek zelený dostal zřejmě zkomolením původního německého názvu Greindonnerstag, tedy lkavý čtvrtek, na Gründonnerstag – zelený čtvrtek. Je také dnem odpuštění, kdy kající se hříšníci bývali přijímáni zpět mezi věřící. Tito kajícníci byli připodobňováni k suchým větvím, které se pokáním opět zazelenaly. I to je jeden z možných výkladů názvu Zelený čtvrtek.
Tradicí je na Zelený čtvrtek jíst především zelené pokrmy jako zelí, špenát a hrách. Lidé věří, že jídla z těchto surovin jim zaručí pevné zdraví. Nikdo se také na Zelený čtvrtek nemá hádat, ani si nic půjčovat, aby se mu vyhýbaly hádky a neměl nouzi o peníze. Se Zeleným čtvrtkem je neodmyslitelně spojena i tradice, podle které zvony odlétají do Říma a jsou nahrazovány řehtačkami. Znovu se zvony rozezní na Bílou sobotu.
Na Zelený čtvrtek se obvykle konají dvoje liturgické obřady. Dopoledne se v katedrálách setkávají kněží se svými biskupy a obnovují své kněžské sliby. Večerní obřad vyjadřuje dvě hlavní události. Ježíšovu večeři na rozloučenou, při níž myje apoštolům nohy a ustanovuje tajemství eucharistie, a také Ježíšovu modlitbu v Getsemanské zahradě a jeho zajetí.
Například v katedrále sv. Víta na Pražském hradě bude od 09:30 celebrovat kardinál Dominik Duka mši se svěcením posvátných olejů a obnovou kněžských slibů. Od 18:00 pak v katedrále bude mše na památku poslední večeře, zakončí ji eucharistický průvod do Getsemanské zahrady v kostele Všech svatých. Informoval o tom web České biskupské konference.
Loni byla kvůli covidu-19 omezená účast na bohoslužbách na deset procent kapacity kostela k sezení. V kostelích museli mít lidé respirátor a dodržovat rozestupy. Lidé navíc museli slavit Velikonoce co nejblíže místa svého bydliště, protože podle vládního nařízení nesměli opouštět okres, ve kterém měli trvalé bydliště.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
Autor: ČTK Datum: 14. dubna 2022 Foto:
