Ve středu a ve čtvrtek proběhl „Celoběloruský národní sjezd“. Jak bylo předem jasné, bylo to divadlo, respektive fraška. Na střeše Paláce republiky, kde se sjezd odehrával, byli snipeři. Mezi účastníky se dostalo několik málo lidí, kteří jsou oponenty režimu.
Nejvíc mluvil Lukašenko, z oponentů se k mikrofonu dostala jen H. Kanapackaja (která také kandidovala na prezidenta). Člověka ani neudiví, že hned po její první větě „byla porucha“ a vypadl mikrofon, takže v sále její slova nebyla pořádně slyšet. První den sjezdu přenášela státní televize, druhý již ne. Pracovníci na svých pracovištích povinně museli sledovat přenos sjezdu. Sjezd přijal rezoluci, o které se hlasovalo. Ačkoliv minimálně dva delegáti hlasovali proti, bylo ohlášeno, že rezoluce byla přijata jednohlasně.
A výsledky? Soukromé podnikání je prý pro stát nebezpečné. Ministr zahraničí Makej prohlásil, že je načase vypustit z nové ústavy článek o nezávislosti Běloruska. Text nové ústavy bude připraven do konce roku (ještě nedávno Luka říkal, že to bude už teď na jaře) a začátkem příštího roku proběhne o ní referendum. Lukašenko opustí prezidentský úřad za podmínky, že v zemi bude naprostý klid a bude jistota, že se k moci nedostanou „oni“. V zemi už žádné protesty nejsou – a s protesty se vypořádáme do léta. V zemi není ani jeden politický vězeň. Milovanou (= vlast) nikomu nedám! Žádné velké demonstrace se nekonaly, ale pár demonstrantů bylo předem zadrženo.
Stejně jako pokračovaly demonstrace na podporu politických vězňů, proti plánovanému zákazu vlajky i proti sjezdu, jako pokračovalo vyvěšování vlajek a focení se v červeném oblečení na sněhu, tak pokračovaly i soudy. Znovu padlo několik absurdních rozsudků.
Jeden muž z Polockého okresu dostal 7 dnů za to, že pomaloval svůj dům v červenobílých barvách a dům je vidět z vlaku. Invalidní důchodkyně, 56letá Valjancina Kryštopenka z Vicebsku se vyfotografovala na několika místech ve městě s biblickým citátem „Když vládne bezbožník, národ úpí“ (Přísloví 29,2 – naše překlady to mají trochu jinak). Fotky dala na sociální sítě, načež byla zadržena ve vlastním bytě a soud jí dal pokutu asi 14 000 Kč. Paní žije ze svého invalidního důchodu.
Malířka Kryscina Paltavec namalovala na několika místech hrodenského okresu obrazy na autobusové zastávky – většinou čápy, dívky s bílo-červeno-bílými vlasy, erb Pahoniu apod. a k obrazům psala „Připoj se!“
Nyní začal soud nad ní za „znesvěcení budov a poškození cizího majetku“. V obvinění jsou popisovány zločiny, které spáchala, např. slovy „Namalovala cynický obraz v podobě čápa.“ Za víkend bylo zadrženo 100 lidí: 68 z nich na koncertě, 19 při projížďce na běžkách, 8 při procházce v parku.
Asi nejvážnější je páteční rozsudek – 2 roky pracovního tábora pro 21letého mentálně postiženého muže. Matka tvrdí, že má intelekt sedmiletého dítěte. Obviněn je z toho, že házel kameny po OMONovcích. Matka říká, že toho dne opravdu na demonstraci byl a že nemůže tvrdit, že nic neházel (ale ani neví, že by házel), ale ví jistě, že on sám žádnou akci vymyslet nedokáže, může jen opakovat po druhých nebo slepě udělat, co mu druzí řeknou. Už strávil mnoho týdnů ve vazbě, kde velmi strádá. Když ho po rozsudku odváděli od soudu, rozbrečel se a volal „maminko, já nechci“.
Matka Ramana Bandarenky se dožaduje, aby mohla být přítomna na soudu s novinářkou Kaciarynou Barysievič a lékařem Arciomem Sarokinem. Tento lékař předal novinářům lékařskou zprávu potvrzující, že R. Bandarenka neměl v krvi žádný alkohol a tato novinářka zprávu jako první opublikovala. Oba byli brzy na to zadrženi. Příbuzní Bandarenky jsou pobouření, že dosud nebylo zahájeno trestní stíhání proti Ramanovým vrahům. Proč chce paní Bandarenka na soudu být, se lze jen dohadovat, stejně jako bude zajímavé, jestli ji tam pustí. Datum zatím není známo.
Volha Sieviaryniec oznámila, že po mnoha měsících absolutní nečinnosti ze strany vyšetřovatelů v poslední době byl několikrát k Pavlovi povolán advokát, což by mohlo znamenat, že jeho případ už chystají k soudu. Prvořadým zájem uvězněných je, aby byli osvobozeni bez jakýchkoliv soudů. Pokud ale stále trvá bezpráví, je pro ně lepší současný stav, kdy sedí ve vazbě. Sice je to pakárna, strašná ztráta času, ale pořád jim tam je lépe, než až je odsoudí a pošlou k výkonu trestu. Konkrétně Pavel je nyní v cele jen s jedním dalším mužem, takže má klid na psaní (dopisů a knih). Po odsouzení budou lidé v pracovních táborech ve velikých cimrách, kde je kde kdo, kde panuje vězeňská hierarchie apod.
Neděle byla již 190 dnem běloruských protestů.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
Olga (běloruská křesťanka, která chce zůstat v anonymitě) Datum: 16. února 2021 Foto: Olga – protesty v Bělorusku
