Kéž je nám Bůh milostiv a dá nám požehnání.
Ž 67,2
Potom je bral do náručí, vkládal na ně ruce a žehnal jim.
Mk 10,16 (B21)
Bůh nám samozřejmě milostiv je. Otázka, kterou si možná klademe, spočívá v tom, jak milosti dosáhneme. Určitě si ji nemůžeme zasloužit. Bůh jedná podle vlastní vůle, a koho obdaří, toho obdaří. Současně máme příslib, který nacházíme mj. u Marka: „Vše, oč v modlitbách prosíte, je vám dáno a budete to mít.“ V tomto verši je klíč, jak být ve spojení s trojjediným Bohem: chválit, prosit, děkovat a trpělivě čekat. Vždyť Bůh není aplikace, kde v několika vteřinách dosáhneme toho, co potřebujeme. Všemohoucí Otec má svůj vlastní čas, kde nejnižšími jednotkami jsou dny, jak se můžeme přesvědčit v První knize Mojžíšově.
Drahý Bože, dej, ať jsem schopen trpělivě očekávat tvou milost a nalézat ji jako tvůj dar v maličkostech všedních dnů.
Gn 32,23–33 * Ex 31,18–32,14
Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení
