Neodvrhuj, můj synu, Hospodinovo kárání, neprotiv se jeho domlouvání.
Př 3,11
Učil je jako ten, kdo má moc, a ne jako zákoníci.
Mk 1,22
S vlastním tátou jsem se hádal, když mi domlouval. Měl jsem jiné názory na život. Zato kárání učitelů mi bylo šumafuk. Takové normální Boží dítě: kázání vnímáme jako kárání. Vyslechneme ho, nevyrušujeme, ono steče. Vždyť to jsou jen zákoníci! Zato když mluví Bůh, bereme to vážně, ale hádáme se.
Nepochybuji o tom, že ta mládež, co se shromažďovala kolem Ježíše a které říkal učedníci, byla podobná jako my. Co se to s nimi stalo? Myslím, že v nich Ježíš vzbudil nadšení, a tak se začali učit. Vážně! To přísloví nás vybízí ke změně postoje; k tomu potřebujeme najít to, co našli oni.
Zapal mé srdce, Bože, probuď ho, prosím, abych slyšel jako učedníci!
Tt 2,11–14 * L 4,1–13
Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení
