Což nepřijmu i tebe, budeš-li konat dobro? Nebudeš-li konat dobro, hřích se uvelebí ve dveřích a bude po tobě dychtit; ty však máš nad ním vládnout.
Gn 4,7
A tak jste byli osvobozeni od hříchu a stali jste se služebníky spravedlnosti.
Ř 6,18
Člověku byla dána vláda nad vším stvořením, to se dozvídáme z prvních kapitol knihy Genesis. Zároveň je ale od pádu prvních lidí tento vezdejší svět prodchnut hříchem, hřích se uvelebil v jeho dveřích a uvelebil se i ve dveřích našich srdcí. Jedno je však člověku na rozdíl od všeho ostatního stvoření dáno – moc hřích přemáhat, čerpat sílu z toho, že je stvořen k Božímu obrazu a podobě, a vydat se do boje proti moři hříchu. Pokud takto člověk jedná, pak si jistě zaslouží být zván Božím dítětem a může mít naději na věčné naplnění v Božím království. Boj s hříchem není snadný, ale biblické zaslíbení nám dává posilu – ujišťuje nás, že na nikoho není naloženo víc, než dokáže sám unést.
Pane můj, chtěl bych konat dobro, ale má lidská přirozenost je slabá. Buď mi nablízku se svým svatým Duchem a podepři mě, až budu klesat.
1P 1,13-21 * 1Te 5,12-28
Zdroj: Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení
