Ne nás, Hospodine, ne nás, ale svoje jméno oslav pro své milosrdenství a pro svou věrnost!
Ž 115,1
Otče náš, jenž jsi v nebesích, buď posvěceno tvé jméno.
Mt 6,9
Boží jméno, které je nade všechna jména, můžeme uctívat všude, kde se nacházíme. Není situace, čas nebo prostor, které by nebyly vhodné k Boží chvále. Jen forma uctívání Boha je různá. Od důstojného oslavování a adorování plného klanění a zpěvu ve společenství sester a bratří až po ono prosté oslovení otče, tatínku v soukromí vlastního srdce. Ty vznešené i ty prosté formy klanění jsou krásné a vzájemně se doplňují. A ve chvílích, kdy začneme Boha chválit a uctívat, se propojujeme s celým vesmírem, který zpívá jednu velkou píseň oslavující trojjediného Boha.
Bože, který miluješ své stvoření a sestupuješ k nám s laskavou tváří tatínka, pomoz nám, ať neustále zpíváme píseň radosti o tvém velkém jménu.
J 1,19–28 * Oz 3,1–5
Zdroj: Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení
