Jako země dává vzrůst tomu, co klíčí, jako zahrada dává vzklíčit tomu, co bylo zaseto, tak Panovník Hospodin dá vzklíčit spravedlnosti a chvále přede všemi pronárody.
Iz 61,11
Když ji Ježíš spatřil, zavolal ji a řekl: „Ženo, jsi zproštěna své nemoci“ a vložil na ni ruce; ona se ihned vzpřímila a velebila Boha.
L 13,18–19
Jenom aby bylo semeno, ze kterého Pán dá vzklíčit své spravedlnosti mezi všemi pronárody. Kde jen tu setbu vzít? Ale prorok Izajáš o ní píše přece hned na počátku 61. kapitoly. Jsou to ti, kteří přijmou a stále přijímají radostnou zvěst, kdo uvěří, kdo vyjdou z vězení nevíry, truchlení a beznaděje, kdo celým srdcem, celým bytím chválí Boha; ti jsou nazváni „Stromy spravedlnosti“ a „Setba Hospodinova“. A tuto setbu pak Panovník Hospodin rozsévá mezi všechny pronárody. A jako vlahým deštěm ji svým Duchem probouzí k životu, jako sluncem, tak teplem své lásky a svým milosrdenstvím jí dává růst. Tou setbou máme být, tou setbou jsme i my.
Pane, probuď i ta nejzapadlejší semínka kdesi v křoví či mezi kamením, ať svým růstem, ať svým bytím zvěstují tvoji spravedlnost; Pane, probuď nás.
Gn 15,1–6 * Júd 2,28–3,10 (2,18–3,12)
Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení
