K modlitbám bezmocných se Hospodin přizná a jejich modlitbami nepohrdne.
Ž 102,18 (SNC)
Netrapte se žádnou starostí, ale v každé modlitbě a prosbě děkujte a předkládejte své žádosti Bohu.
Fp 4,6
Někdy bychom rádi něco změnili, ale nemůžeme. Byť nejsme judští vězni v Babylóně, i nás deptá naše bezmoc. (Když to píši, ruští generálové chystají útok na jih Ukrajiny, kde jsou české sbory, plné skvělých sester a bratří, a moc se bojím o jejich životy.) Do toho však můžeme slyšet osvobodivou zvěst Písma, již mi zdůraznil prof. Jan Heller slovy: „Vy přece nejste ta poslední instance, pošlete to výš.“ Poslední je Hospodin, Bůh mocný a věrný, milující a bojující za nás. Nevysměje se naší bezmoci; když si přestaneme hrát na ředitele zeměkoule a v pokoře se k němu obrátíme, přijme naše modlitby. Zasáhne ve svůj čas a po svém, ale otevře nám oči pro to, co už dělá, i pro to, kde s ním můžeme spolupracovat. V modlitbách nebudeme muset jen marně opakovat stále stejné nářky, budeme moci též děkovat za Boží dobrodiní.
Hospodine, náš Bože, děkuji ti, že ti mohu svěřit úplně všechno a že ty stojíš svou mocí za námi bezmocnými.
Ex 2,11–25 * Gn 40,1–23
Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení
