Ochotně ti budu obětovat, vzdávat chválu, Hospodine, tvému jménu, protože je dobré.
Ž 54,8
Přišla také jedna chudá vdova a vhodila dvě drobné mince, dohromady čtyrák.
Mk 12,42
My křesťané se až příliš snadno spokojujeme s vysvětlením, že platnost Hospodinova požadavku krvavé oběti byla zrušena obětí jeho Syna. A skutečně tomu tak je, Bůh po nás nežádá krvavou oběť, ale to neznamená, že jeho nárok vůči nám pominul. Změnil pouze svoji podobu a my jsme poznali, že podstatou oběti je dar. Naše oběť má být úkonem chvály, momentem, ve kterém se dělíme o požehnání, kterého se nám dostalo a jež je zdrojem naší radosti. Tuto radost si nemáme nechávat pro sebe, nýbrž ji máme jako dar předávat dále svému okolí. Jemu se náš dar může stát pramenem požehnání, za který společně s námi vzdá Hospodinu chválu.
Svatý Bože, učiň nás v dnešní den citlivými, abychom vnímali tvá četná požehnání, jichž se nám dostává, ať se o ně můžeme podělit s lidmi, které nám posíláš do cesty.
Joz 24,1–2.13–18.25.26 * Mk 1,1–8
Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení
