Izraelci úpěli k Hospodinu a Hospodin jim povolal vysvoboditele, aby je vysvobodil.
Sd 3,9
…od Ježíše Krista, věrného svědka, prvorozeného z mrtvých a vládce králů země. Jemu, jenž nás miluje a svou krví nás zprostil hříchů – jemu sláva i moc navěky.
Zj 1,5-6
Nejsme sami sobě pánem. Je jisté, že čas od času potřebujeme pomoci. A to i tehdy, když jsme zřejmě neselhali, ale útočí na nás nepřítel či nepřátelské okolnosti.
Říká se však, že lidé volají Boha, až když je zle. Ano, je to pravda. Pracuji ve věznici a vězni sami vyčítají těm, kteří zavítají na duchovní službu: „Tady se modlíš, ale venku pácháš.“ Úpěli však i Izraelci, když si sami nedokázali pomoci a zlo je přemáhalo. Volat k Bohu není nepatřičné, a to ani tehdy, když jsme ho zklamali. Zlo nás přibližuje k Pánu, našemu vysvoboditeli, a jenom v něm je ten věčný pokoj a smysl života i cesta, jak se zlu vyhnout.
Kéž na tebe, Pane, nezapomínáme ve chvílích pokoje a nekoketujeme se zlem, aby nás nepřepadl nepřítel.
Jb 9,14-23.32-35 * 1S 27,1-28,2
Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení
