Unikli jsme jako ptáče z osidla lovců. Osidlo je protrženo, unikli jsme!
Ž 124,7
Ti přišli, aby ho slyšeli a nechali se uzdravit ze svých neduhů. Také ti, kdo byli trápeni nečistými duchy, byli uzdravováni.
L 6,18 (B21)
V tom ať je naše útěcha i náš pokoj. Že ne my, ale on, náš Pán, má tu moc zachránit nás a uzdravit. Je přece tolik sítí, v nichž jsme sami sebe uvěznili a o kterých ani nevíme, že v nich jsme. (Lovci, kteří si všechno musí ulovit, urvat a obstarat sami – protože kdo se o nás postará, kdo nám co dá?) Naše spása není v našich silách. Je v jeho síle a moci. V jeho vytrvalosti. Ne v té naší! On ví, co všechno nás vězní, čím vším jsme nemocní, co všechno nám zbraňuje spolehnout se na jeho přítomnost, pomoc a vedení. On ví, co všechno nás jedny od druhých odděluje. Ne my.
Tvá vůle, Kriste Ježíši, s námi se staň.
Jr 8,4–9 * 2P 1,12–21
Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení
