Tlučte, a bude vám otevřeno.
L 11,9

Moje maminka jednou hlídala svá vnoučata. Podařil se jim dobrý kousek. Zamkli ji v koupelně a dobře se bavili tím, že nemohla ven. Volala, prosila, vyhrožovala – nic nepomohlo. Oba dva kluci se pak rozhodli, že si půjdou hrát ven. Nevím, co bychom v takové situaci prožívali… Jak bylo dobré, že koupelna měla okno. Mamka je otevřela a volala o pomoc. Dočkala se jí. Ale ne od vnoučat. Někdy i my voláme na „nesprávném místě“ a prosíme o záchranu. V Kristu ale záchranu nalezneme vždy. Stačí volat jeho a vzývat jeho jméno.
Díky, Pane, že jsi přišel, abys nás zachránil. Za tu jistotu, že kdo bude vzývat tvé jméno, bude zachráněn.

Mk 3,31-35 * L 18,9-17