Na soudu opět zavládne spravedlnost, půjdou za ní všichni, kteří mají přímé srdce.
Ž 94,15
Což teprve Bůh! Nezjedná on právo svým vyvoleným, kteří k němu dnem i nocí volají, i když jim s pomocí prodlévá? Ujišťuji vás, že se jich brzo zastane.
L 18,7–8
Bůh je v žalmu vylíčen jako mstitel. Nejedná se však o pomstu podle lidských představ. Ani soud nemusí nezbytně znamenat lidskou instituci, nýbrž úkon, samotný výrok či rozsudek. A těmi, kteří mají přímé srdce, nemusíme nezbytně být my, obzvláště jsme-li spravedliví sami u sebe. Tak jako se spravedlnost vrátí, i my se můžeme vrátit či obrátit. Pokání není prohra, je to šance, dar a výsada. Zde nám Písmo napovídá, že spravedlnost a právo jsou něčím, co lidé následují, po čem žízní a hladovějí, co hledají a po čem volají.
Pane Ježíši Kriste, děkuji ti za ujištění, že Bůh zjedná právo svým vyvoleným.
Sof 3,14–20 * Iz 66,15–24
Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení
