Mé srdce je připraveno, Bože, budu zpívat, prozpěvovat žalmy, rovněž moje sláva!
Ž 108,2
Vyskočil na nohy, vzpřímil se a začal chodit. Vešel s nimi do chrámu, chodil, skákal radostí a chválil Boha.
Sk 3,8
Člověk už se nemůže dočkat. Dnes! Dnes to začne. Až dosud byl jako chromý – chtěl, ale nešlo to. Až teď přišlo uvolnění, inspirace, síla. Ví, jak na to. Vydá ze sebe to nejlepší. Až to lidé uvidí – to bude slávy!
V duchovním životě se potkáváme s podobně zázračnými dny. Věřící jsme každodenně, kontinuálně, skoro si už ani nepamatujeme, kdy jsme nebyli. Žijeme, ale kolikrát jako chromí. Ale kam chodí Ježíš, tam nemůže jít o trvalé uvěznění. Kde bydlí on, tam bydlí i naděje. Včerejší den byl tak obyčejný a byl jsem akorát unaven. Ale dnes je ráno a bude jiné, protože mám hlad po Bohu. Do unavené duše vešla sama Sláva.
Pane Ježíši Kriste, víš, že má víra nestačí. Potřebuju tvůj dotyk. Pak budu skákat a chválit Boha.
Dt 18,14–19 * L 4,14–21
Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení
