Hospodin mě pomazal k tomu, abych (…) vyhlásil léto Hospodinovy přízně, den pomsty našeho Boha.
Iz 61,1.2
Anděl jí řekl: „Neboj se, Maria, vždyť jsi nalezla milost u Boha.“
L 1,30
Léto milosti bylo v Izraeli něčím unikátním. Každý padesátý rok se neobdělávala půda, aby si země odpočinula, a všem, kdo přišli v minulosti o své otcovské dědictví, byla vrácena všechna jejich rodová půda. Otroci dostali svobodu a daně toho roku nebyly placeny. Léto milosti demonstrovalo skutečnost, že svobody a dědictví nesmí být žádný Izraelita zbaven natrvalo. A právě sem míří prorocké pověření Hospodinova služebníka, kterého Hospodin pomazal, aby vyhlásil léto Hospodinovy přízně, jež nikdy nepomine. A také den pomsty – den, kdy zlo bude demaskováno a navždy vykázáno z dějin. Radostí nás naplňuje poznání, že právě tento Izajášův text vztáhl při svém nazaretském kázání na sebe Ježíš.
Pane, kéž i já stále nalézám u tebe milost, abych i já obdržel pravou svobodu a život věčný.
L 10,17–20 * Zj 12,7–12 * Gn 21,8–21
