Brány, zvedněte výše svá nadpraží, výše se zvedněte, vchody věčné, ať může vejít Král slávy.
Ž 24,7
Těm pak, kteří ho přijali a věří v jeho jméno, dal moc stát se Božími dětmi.
J 1,12
Brány naší duše jsou často zavřené na petlici, možná ještě pro jistotu zatlučené a vevnitř je k nim přistavena almara. Jenom aby se nám do té naší duše někdo nedobýval, a zvlášť ne Bůh. Jsme spokojeni sami se sebou a nepotřebujeme, aby nám někdo nastavoval zrcadlo, tím spíš, že takové Boží zrcadlo rádo obrací celý život pěkně na hlavu. Přesto nás ale Písmo vyzývá, abychom připravovali bránu pro Pána. Abychom ve svém životě a ve své duši opečovávali a otevírali to místo, kam Pána zveme. Nevíme, kdy přijde a zda přijde. Nevíme, zda budou naše modlitby vyslyšeny, ale děláme všechno pro to, aby přijít mohl. A to je veliké přikázání.
Pane na nebesích, vyslyš moji prosbu a přijď do mé duše a do mého života a obojí proměň podle svého obrazu.
1K 3,9–15 * Iz 1,21–31
Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení
