Denní zamyšlení středa 13. dubna

Jeho velikost bude nyní sahat až do dálav země.
Mi 5,3

Jestliže pšeničné zrno nepadne do země a nezemře, zůstane samo. Zemře-li však, vydá mnohý užitek.
J 12,24

Micheáš hledí s jistotou ke Kristu. Ano, on sám v tu chvíli ještě neví, kdo bude Bohem zaslíbeným Mesiášem. Nicméně moc dobře ví a je si tím neochvějně jist, že není a nebude žádná moc, která by se mu mohla rovnat, natož překazit Boží dílo záchrany. Boží nabídka platí pro každého, byť by byl na samém konci světa. Však pomněme: Ježíš zakončuje své pozemské putování tím, že se, obrazně řečeno, stává pšeničným zrnem padajícím do země a umírajícím za mnohé. Díky Kristově smrti smí každý člověk přijmout mnohý užitek. Nejen v podobě věčného života, ale i v podobě nové naděje pro sebe, své blízké a přátele, ale i pro ty, kdo jsou s námi ve při.
Kriste, děkuji ti, že jsi zemřel, abych já mohl žít.

L 22,1–6 * J 19,1–5

Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení

Zanechej svou odpověď

Tvoje e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Děkujeme za váš komentář