Nevcházej v soud se svým služebníkem, vždyť před tebou nikdo z živých není spravedlivý.
Ž 143,2
Považ dobrotu i přísnost Boží.
Ř 11,22
Každou větší těžkost si pokorný člověk začne dřív nebo později spojovat s otázkou, jestli se náhodou nejedná o Boží soud. Něco z minulosti se náhle ozve a vnutí do spojitosti s přítomnými obtížemi. Někdy je to namístě, minimálně tak, že se jedná o přirozený důsledek čehosi. Koneckonců i těžkostí si Bůh někdy použije, aby nás razantně zastavil a přivedl k rozumu. Ale přes to všechno je nejpodstatnější přijmout Kristovo evangelium. Bůh nechce nikoho soudit, a proto jednou provždy soud vykonal na Kristu. Nás nazval svými přáteli a povolal nás do služby tomuto evangeliu.
Pane Ježíši, osvoboď naše srdce, ať odložíme roli odsouzenců a přijmeme roli tvých služebníků.
Fp 3,12–16 * Oz 14,2–10
Zdroj: Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení
