Když nitro měl jsem plné úzkostí, tvé utěšení mi bylo rozkoší!
Ž 94,19 (B21)
„Otče, chceš-li, odejmi ode mne tento kalich, ale ne má, nýbrž tvá vůle se staň.“ Tu se mu zjevil anděl z nebe a dodával mu síly.
L 22,42–43
Žalm 94 začíná velice zvláštním způsobem. Žalmista volá: „Bože mstiteli.“ To není slovo, které považujeme za pozitivní. Protože když se člověk začíná mstít, končí to špatně anebo přímo tragicky. Bůh je ale jiný než my. Je dokonalý, a proto je dokonalá také jeho spravedlnost. Žalmista volá k Bohu, který může zasáhnout tam, kde se děje zlo. A proto věří, že Bůh – soudce může tomuto světu vrátit pravou spravedlnost. A v tom je jeho útěcha. Skutečnost, že Bůh má rozhodující vliv na svět, ve kterém žijeme, změnila úzkost jeho duše v rozkoš. I my se v různých situacích můžeme utěšovat tím, že poslední slovo patří tomu, který je dobrý, laskavý a spravedlivý.
Bože, dej nám pevnou víru, aby náš strach mizel jako tma v zářícím světle tvé útěchy.
Mk 12,41–44 * 1Mak 3,42–60
Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení
