Neodvrhuj, můj synu, Hospodinovo kárání, neprotiv se jeho domlouvání.
Př 3,11
Nakonec, bratří: žijte v radosti, napravujte své nedostatky, povzbuzujte se, buďte jednomyslní, pokojní, a Bůh lásky a pokoje bude s vámi. Pozdravte jedni druhé svatým políbením.
2K 13,11
Hospodin domlouvá tomu, koho miluje, jako otec svým dětem. A my jsme jako ty děti. Jsme přesvědčeni, že to víme lépe, že máme právo na své řešení, že rodič je přísný ne pro naše dobro, ale aby demonstroval svou převahu věku a postavení nad námi. Dospíváním poznáváme, jak jsme se mýlili a že rodiče měli pravdu. S duchovním růstem to je stejné. Zralý je ten, kdo rozpoznává Boží napomenutí ve slovu a ve výzvě k pokání. Zralý je ten, kdo za tím nalézá Boží lásku a pomoc tam, kde naše schopnosti a síly nestačí. A to je vlastně cesta, kterou nám otevřel Ježíš Kristus. Cesta pokory, tak odlišná od sobeckého, nabubřelého lpění na vlastní hodnosti a zásluhách.
Drahý náš Spasiteli, děkujeme ti za tvou lásku, ve které ses nám stal bratrem. Díky ní může být náš vztah s Bohem mnohem bližší.
Mk 1,32–39 * Žd 4,1–13
Zdroj: Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení
