Na zelených loukách mi dává spočinout, ke klidným vodám mě přivádí, mou duši občerstvuje.
Ž 23,2–3 (B21)
Vždyť jste „bloudili jako ovce“, ale nyní jste byli obráceni k pastýři a strážci svých duší.
1P 2,25
Potkali se dva známí, mladí vozíčkáři, na pražské ulici a jeden na druhého volal už zdálky: „Čau! Jak se máš?“ „Výborně! Jsem zdravej jako bejk!“ Slyšel jsem o tom od toho prvního a řeklo mi to dost o tom, jak na tom člověk může být, i když má v něčem nouzi. Bůh se stará o toho, kdo hledá jeho ruku a péči. Blbé ovce, říkají někdy lidé o jiných lidech. Často jde o vztek na lidi, co nejsou tak nespokojení se stavem věcí „jako já“. David se však nerozpakoval cítit se před Bohem jako ovečka na pastvě. V mnoha věcech se mu vedlo špatně, ačkoli byl král. Prožil mnoho bojů, a pokud byl zrovna klid, věděl, že jen do času. Proto ocenil Boží požehnání, úkryt na klidném místě a občerstvení takové, až duše jásá.
Kolikrát jsi mou duši střežil a kolikrát uhlídal, kolikrát nasytil, můj Bože!
Mt 2,1–12 * Ef 3,1–7 * L 3,21–38
Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení
