Je pondělí, pro mnohé z nás první pracovní den nového týdne, a tak zase začíná náš „vnitřní zápas“. Podobný vedl i Jeremjáš a jeho vyjádřením je naše starozákonní heslo: Máme činit to, co chceme my, anebo to, co se chce po nás? Upadáme po svátečnosti neděle do stereotypu všednosti? Mají děti prázdniny, ale my nemáme dovolenou? V tom vnitřním každo(tý)denním zápase jako by se Boží slovo ztrácelo a Hospodin vzdaloval. A přece věřící člověk svou víru žije i ve všednosti, protože je jí plný, protože i v ní svědčí o Hospodinu (a Hospodin se zase dosvědčuje jemu). Verš novozákonní je povzbuzením k misii, aby to nebyl zápas o Boží slovo, nýbrž v Božím slově, abychom uměli do všednosti vnášet to nevšední: do nepokoje světa Boží pokoj.
Pane, vedu svůj duchovní boj; prosím tě, buď mou duchovní zbrojí!