Jen v Bohu se ztiší duše má, od něho vzejde mi spása.
Ž 62,2
A hle, já jsem s vámi po všecky dny až do skonání tohoto věku.
Mt 28,18–20
Ztišení nám tak často chybí, i církvi. Hodně mluvíme a pronášíme květnaté modlitby, ale málo Bohu nasloucháme. Umlknout znamená také uvědomit si a uznat, že nás Bůh přesahuje. Mlčení před Bohem je životodárné, člověk poznává, že v něm je spása. Zkusme se naučit přebývat v jeho blízkosti beze slov. Ztišit se v Bohu je ještě víc než před ním: je to dar přebývat v něm. Pak člověk cítí, že jemu patří veškerá moc, vnímá, že evangelium je Boží moc. A dostává odvahu, aby se postavil proti zlu, i odvahu ke svědectví.
Bože, jsi víc, než si dovedeme představit. Žasneme, jak jsi dobrý. Nabízíš nám takovou blízkost!
1S 17,38–51 * J 10,22–30
Zdroj: Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení
