Z vichrů si činíš své posly, z ohnivých plamenů sluhy.
Ž 104,4
Náhle se z nebe ozval hukot, jako by se řítil prudký vítr, a naplnil celý dům, kde seděli. Ukázaly se jim jakoby ohnivé jazyky, které se rozdělily a spočinuly na každém z nich. Všichni byli naplněni Duchem svatým.
Sk 2,2–4 (B21)
Žalm 104 oslavuje Stvořitelovu velikost. On vše tvoří účelně pro zachování života, obnovuje vše svým Duchem. Jím stvořený vítr a oheň podtrhují jeho majestát. Provázely Hospodina i na Sínaj, když sestoupil, aby dal Izraeli smlouvu. Že při dovršení nové smlouvy sestupuje na Ježíšovy následovníky a následovnice Duch svatý provázen vichrem a bere na sebe podobu ohně, není náhoda. Je to jeden oheň a rozděluje se na všechny přítomné věřící. Duch není stojatá voda, je to vanutí, plamen, moc, jež dělá z modlících se mužů a žen jednotné společenství odhodlaných svědků a svědkyň, schopných vyjít ven a všem srozumitelně dosvědčit evangelium o utrpení a vzkříšení Ježíše Krista. Nejen tehdy v Jeruzalémě, ale i dnes u nás a na celém světě.
Náš Otče, děkujeme ti, že i nás všechny chceš proměnit ohněm svého Ducha v plnomocné svědky a svědkyně Ježíše Krista. Dej, ať se otevíráme jeho působení.
L 13,31–35 * Dt 18,9–22
