V Hospodinu je spása. S tvým lidem je tvoje požehnání!
Ž 3,9
Bůh nás spasil a povolal svatým povoláním ne pro naše skutky, nýbrž ze svého rozhodnutí a z milosti, kterou nám daroval v Kristu Ježíši před věčnými časy.
2Tm 1,9
Tento žalm se David modlil, když utíkal před povstalci vedenými jeho synem Abšalómem. Nejprve bědoval: „Jak mnoho lidí mne chce odstranit, protože uvěřili, že já, starý král, už nemohu mít Boha na své straně!“ Ale pak jej uklidní vědomí, že Hospodin zůstal jeho štítem a zachráncem. Ne proto, že je David bez chyby, ale proto, že Bůh je věrný své smlouvě a chce provázet svůj lid požehnáním. Také nás Bůh povolal z pouhé milosti za Kristovy vyslance a vyslankyně, také nám z milosti dává sílu konat toto poslání i v bouřích, také nám daroval z pouhé milosti Spasitele ve svém Synu Ježíši. Rozhodl se pro nás ne proto, co jsme mu předváděli, spíš vzdor tomu. Bojuje za nás prostě proto, že jsme jeho milované stvoření a jsme ohroženi silami zmaru.
Hospodine, náš Bože, děkujeme ti, že miluješ nehodné, dáváš jim slávu svých královských kněží a jsi jim věrný.
2Tm 3,10–17 * Dt 16,18–20
Zdroj: Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení
