Veškeré dílo Bůh postaví před soud, i vše, co je utajeno, ať dobré či zlé.
Kaz 12,14
Každý z nás tedy sám za sebe vydá počet Bohu. Nesuďme už tedy jeden druhého.
Ř 14,12–13
Soudy patří neodmyslitelně k životu. A to ať již máme na mysli soudnictví profesionální, jurisdikci, nebo ony neoficiální soudy vydávané běžnými lidmi. I těch je dost. Skoro v každém z našich rozhovorů dochází k vyslovení soudu nad tím či jiným člověkem, nad tou či jinou situaci. A obyčejně je nám všechno jasné. Jenže ono to vůbec jasné není. Lidské soudy velice často nejsou ani pravdivé, ani spravedlivé. Příkladů bychom v dějinách našli celou spoustu. Za všechny stačí vzpomenout soud s Ježíšem Nazaretským. Jako zcela nevinný byl odsouzen a popraven na dřevě kříže. Proto apoštol Pavel s vnitřním klidem v srdci vyznává, jak dobré je, že tím, kdo mne soudí, je Pán. Jeho soud je přísný, ale přitom plný milosrdenství a lásky a plně spravedlivý.
Děkujeme ti, Pane, že veškeré dílo jsi postavil před svůj soud.
Ez 34,23–31 * 1J 4,7–16
Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení
