Kdo ví? Třeba se Bůh rozmyslí, slituje se a upustí od svého planoucího hněvu, takže nezahyneme.
Jon 3,9 (B21)
Pán má s námi trpělivost, protože si nepřeje, aby někdo zahynul, ale chce, aby všichni dospěli k pokání.
2P 3,9
To, co slyšeli obyvatelé Ninive z úst Jonáše, nebylo nic příjemného. Proroctví o vlastní zkáze vždy člověka zasáhne. Je to prorocké slovo pravdivé? Je možnost tomu uniknout? Je cesta, jak z toho ven? Jak se zachránit? Král Ninive se rozhodne pro pokání. A k němu zve i všechny obyvatele města. Jak moudré rozhodnutí od tohoto pohanského krále. Pokáním zvrátit Boží trest… Někdy nás to až zahanbuje. Kolik slov, zastavení, rad potřebujeme, abychom volili cestu pokání? A přesto je to ta jediná cesta, jak odvrátit Boží hněv. A přesto je to ta jediná cesta, jak se stát „svobodným člověkem“. Ta jediná cesta, která nás vede k životu, do Otcovy náruče.
Dej, Pane, abych svá selhání neobhajoval, nevymlouval se na jiné, ale abych měl dost pokory přijít k tobě v upřímném pokání.
Pl 5,1-22 * Mt 12,38-42
Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení
