Dopustils, že člověk nám po hlavách jezdil, šli jsme ohněm, vodou, vyvedl jsi nás však a dal hojnost všeho.
Ž 66,12
Jsme pronásledováni, ale nejsme opuštěni; jsme sráženi k zemi, ale nejsme poraženi. Stále nosíme na sobě znamení Ježíšovy smrti, aby i život Ježíšův byl na nás zjeven.
2K 4,9–10
V životě člověka přicházejí chvíle, kterým nerozumí. Když se někomu děje bezpráví. Když člověk nespravedlivě trpí. Když se někomu dějí těžké věci. Když Bůh na člověka dopouští mnohá trápení. Tehdy potřebujeme jen sílu jít krok za krokem dál. Tehdy potřebujeme jen víru, že Bůh o nás ví a má vše pod kontrolou. Tehdy potřebujeme jen Boží pokoj, který vše převyšuje. A když vytrváme, když obstojíme, když projdeme tunelem, na jehož konci je světlo, a ohlédneme se zpět, uvidíme, že nás Boží ruka nesla, vedla a provedla.
Bože, dej mi v dobách trápení vytrvalou víru, že mě neopouštíš a že vše napomáhá k dobrému těm, kdo tě milují.
2Tm 3,10–17 * L 12,1–12
Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení
