Tu třetinu však provedu ohněm. Přetavím je, jako se taví stříbro, přezkouším je, jako se zkouší zlato. Ti budou vzývat mé jméno a já jim odpovím.
Za 13,9
Chlubíme se i utrpením, vždyť víme, že z utrpení roste vytrvalost, z vytrvalosti osvědčenost a z osvědčenosti naděje.
Ř 5,3–4
Bůh si nás oddělil pro jedinečný vztah. Abychom byli jeho lidem a on naším Bohem. Abychom mu naslouchali a modlili se k němu, abychom žili ke slávě jeho jména. Když takto žijeme, jsme ryzí. Jako zlato. Než k tomu však dozrajeme, jednak to trvá a jednak to zpravidla nejde bez bolesti. Přiznejme si, dobrovolně se nám nechce měnit se. Bohu přitom na nás záleží a laciné přimíšeniny musí pryč. Pro naše dobro a pro jeho slávu. Proto ta výheň zkoušek. Bolí to, ale my tak dostáváme šanci dozrávat v charakteru, tedy srovnávat si hodnoty, zříkat se neřestí a posilovat ctnosti, u něj hledat moudrost a sílu, k němu se cele upínat a jemu vzdávat chválu, bez ohledu na to, jak mi je, čistě proto, jaký je on.
Pane, děkuji, že ti na mně záleží a že ti není jedno, co ze mě roste. Dej, ať v každé zkoušce dozrávám a nacházím jen v tobě plnost radosti – a ty ať jsi oslaven.
L 22,14–20 * J 6,16–21
Zdroj: Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení
