Tento lid se dopustil velikého hříchu. Můžeš jim ten hřích ještě odpustit?
Ex 32,31–32
Bohové udělaní lidskýma rukama nejsou žádní bohové.
Sk 19,26
Mojžíš předkládá Bohu velikou prosbu, když se jeho lid dopustil hříchu. Lid se provinil uctíváním falešného boha, kterého si sám zhotovil ze zlata. Mojžíš tento hřích před Bohem nezastírá a nesnaží se ho ani zmenšit. Uvědomuje si, o jak závažné provinění se jedná, a přesto prosí Boha o odpuštění. Nehledá žádné polehčující okolnosti, nevymlouvá se, ale prosí Boha o milost. A Hospodin odpouští každému, kdo o jeho odpuštění upřímně prosí.
Pane, každý den se dopouštíme hříchu a provinění proti tobě. Přicházíme k tobě jako hříšníci a i přes velikost našeho hříchu žádáme o tvé odpuštění. Prosíme, ukaž nám svou laskavou milost a očisti naše srdce od hříchu.
Ef 1,15–23 * Žd 9,11–15
Zdroj: Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení
