Hospodin řekl: „Tobě je líto skočce, s kterým jsi neměl žádnou práci, jemuž jsi nedal vzrůst; přes noc vyrostl, přes noc zašel. A mně by nemělo být líto Ninive, toho velikého města?“
Jon 4,10–11
Nikdo ať nemyslí sám na sebe, nýbrž ať má ohled na druhého!
1K 10,24
V úsudcích o sobě býváme zapomnětliví – přečasto si o sobě pamatujeme jen ty pěkné a hrdinské činy, případně utrpěné křivdy; býváme především v právu. V úsudcích o druhých jsme přesvědčeni o své objektivitě a býváme tvrdě spravedliví. Kristus všechno shrnul do dvou přikázání: milovat Boha nade vše a milovat bližního jako sám sebe. Stran bližních by stačilo měřítka otočit: na druhé hledět jako na hrdiny a jako na ty, kterým bylo ublíženo, a sami sebe, jen si vzpomenout, objektivně zhodnotit v situacích, při vzpomínce na něž nás polévá stud.
Pane, jsme jako Jonáš těmi, kdo nechtějí nést žádnou odpovědnost, a zároveň soudí; jako Petr si hrajeme na hrdiny, a ve skutečnosti zapíráme. Prosíme, postav nás pod svůj kříž, pod svůj soud a své milosrdenství.
L 22,54–62 * 1J 1,5–10
Zdroj: Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení