Vyprávěl jsem o svých cestách – tys mi odpověděl, vyučuj mě v tom, co nařizuješ.
Ž 119,26
A víme-li, že nás slyší, kdykoliv o něco žádáme, pak také víme, že to, co máme, jsme dostali od něho.
1J 5,15
Vyslechnout si uprostřed životních zmatků zralý názor dobrého přítele je vzácný dar. Svěřit se se svým tápáním živému Bohu a rozpoznat správnou cestu, to je však dar nad všechny dary. Ano, na odpověď občas musíme počkat. Někdy nám také chvíli trvá, než pochopíme, co nám Bůh svou odpovědí ukazuje. Nic z toho však není nepřekonatelné. Žalmista sdílí svou zkušenost: Boží odpovědi přicházejí a jsou pro nás šancí, abychom mohli udělat správná rozhodnutí. Ve finále jde vždy o to, jestli si zvolíme cestu nesobecké lásky. Rozhodnutí žalmisty bylo evidentně rozhodnutím člověka, který už ví, co znamená nalézat skutečné životní štěstí. Nebraňme se lásce. Neodmítejme skutečné štěstí.
Nebeský Otče, prosím, promluv do mého tápání a vyučuj mě na cestě nesobecké lásky.
Mt 5,13–16 * Ef 5,8b–14 * Iz 2,1–5
Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení
