Vždyť i vrabec přístřeší si najde, vlaštovka si staví hnízdo u tvých oltářů, aby svá mláďata zde uložila, Hospodine zástupů, můj Králi a můj Bože!
Ž 84,4
Lišky mají doupata a ptáci hnízda, ale Syn člověka nemá, kde by hlavu složil.
Mt 8,20
Bůh stvořil svět, ve kterém má svůj domov každé stvoření. Ale když se on sám narodil jako člověk, domov zde nenašel. Do svého vlastního přišel, a jeho vlastní ho nepřijali. On naopak nám, kteří jsme se odcizili Bohu i sami sobě, připravil místo v Božím příbytku. Do tohoto nového domova, který sdílíme s Kristem, se nevchází dveřmi, ale skrze naše srdce. I dnes k nám Kristus přichází v různých lidech, pro které je svět nehostinným místem. Přivítejme ho mezi sebou jako doma, nikoliv uvnitř kostelních zdí, ale v živém společenství lásky.
Pane, kéž se naše církevní sbory stávají místem, kde můžeš být doma.
L 2,22–40 * 1J 1,1–4 * Ž 2
Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení
