O tom, že Hospodin je v Písmu přirovnán k věčnému světlu, čteme u proroka Izajáše. V knize Zjevení vidí Jan tvář vzkříšeného Pána, jako když slunce září ve své síle. Není však příliš troufalé tvrdit, že také lidé budou jako slunce vycházející v plné síle? Cožpak nezakoušíme, že se nás hřích a kdejaká špatnost až příliš snadno přichytí? Může snad naše láska k Bohu tuto temnotu přikrýt? Ne, nemůže, ale Boží láska ano. My milujeme, protože on nejprve miloval nás. Milujeme, když se obracíme od tmy hříchu ke světlu Boží milosti. Darem dostáváme Ducha, který v nás tuto lásku rozněcuje. Pán je světlem, které nás ozařuje, ale je i tím světlem, které z nás vyzařuje. Tajemstvím našeho záření je Kristus v nás.
Pane, děkujeme ti, že jsme mocí Ducha proměňováni v týž obraz slávy, který vidíme na tobě.

L 19,41-48 nebo Mk 12,28-34 * Ř 9,1-8.14-16 * Ž 62