Bůh není člověk, aby lhal, ani lidský syn, aby litoval.
Nu 23,19
Bůh je svědek, že mé slovo k vám není zároveň „ano“ i „ne“! Vždyť Boží Syn Ježíš Kristus, kterého jsme u vás zvěstovali my – já a Silvanus a Timoteus – nebyl zároveň „ano“ i „ne“, nýbrž v něm jest jasné „Ano“!
2K 1,18–19
Tuto větu pronesl věštec Bileám, který uměl svými slovy doslova čarovat. Komu požehnal, měl se dobře, koho zatratil, neměl šanci. I naše slova někdy mohou mít takovou moc. Komu dáme najevo, že je šikovný, tomu se daří, a ten, komu naznačíme, že ho považujeme za hlupáka, často prohrává, protože si málo věří. Každý z nás, má-li být úspěšný, potřebuje povzbuzení. Komu však nikdo nevěří, málokdy vyhraje. Toho se dá využít i zneužít. Slabé lze několika slovy posílit, nebo srazit k zemi. Silné lze trefnou poznámkou zesměšnit i podržet. Většina válek se proto vede nejprve slovy a ti, kterým se podaří ostatní přesvědčit, že jsou v právu, obvykle zvítězí. Propaganda bývá úspěšnější než pravda. Ale nakonec se i stokrát opakovaná lež provalí. A než se tak stane, smíme se držet toho, co nám v Kristu řekl Bůh.
Pane, díky, že nás povzbuzuješ, když nás lidé podceňují, a brzdíš, když nás chválí.
L 1,67–79 * 1K 4,1–5 * Iz 40,1–11
Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení
