1Kr 2,1-2.3
Nepřestáváme za vás v modlitbách prosit, abyste plně, se vší moudrostí a duchovním pochopením poznali jeho vůli. Tak budete svým životem dělat Pánu čest a stále se mu líbit, ve všem ponesete ovoce dobrých skutků.
Ko 1,9-10
V tomto verši máme před očima cestu všeho pozemského, výměnu generací a odkaz otce synovi. Vidíme královského otce Davida, který formou přikázání nabádá královského syna, aby převzal odpovědnost za vše, co mu Bůh svěřil. Nelze si nevšimnout, že mu v tu chvíli jde sám příkladem a ten odkaz také prakticky naplňuje. Jak se ten příběh týká nás, obyčejných lidí? Třeba tak, že se zamyslíme, co Bůh svěřil nám, abychom na to dbali, a zda tak s rozhodností činíme. Možná, že to není celé království, ale třeba pokrevní či církevní rodina a její dobrý život a vztahy. Nebo také rodičovský odkaz našim dětem. Dokážeme jim z odpovědné lásky odkázat to největší, co máme, totiž vědomý vztah s Bohem a odpovědnost za vše svěřené?
Bože, buď mi posilou, abych dokázal vydat svědectví o tobě.
Mt 11,2-6(7-10) * 1K 4,1-5 * L 1,46-55
Zdroj: Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení
