Kéž by všechen Hospodinův lid byli proroci! Kéž by jim Hospodin dal svého ducha!
Nu 11,29
Po těch slovech na ně dechl a řekl jim: „Přijměte Ducha svatého.“
J 20,22
Proč Mojžíš řekl ta podivná slova? Vždyť kdyby každý prorokoval, neměl by pak nikdo nad ničím kontrolu a mohl by vypuknout chaos! Jenže Mojžíš počítal s Hospodinovým duchem, ne s jeho nápodobou. Nechtěl, aby si lidé hráli na prorokování, ale aby prorokovali. Toužil po tom, aby všichni byli v moci a působení Hospodinově. Toto přání se naplnilo až po událostech Velikonoc. Kristus dává svého Ducha a my nacházíme pravé Boží hodnoty: lásku, pokoj, porozumění, odpuštění a milosrdenství. Do těchto hodnot můžeme vstupovat, můžeme je rozmnožovat a v prorockém duchu můžeme hlásat Boží velikost.
Pane, šiř i skrze mne své hodnoty, svého ducha; dovol, abych i já prorokoval.
Mk 10,2–16 * 1Te 4,1–8 * Ž 75
Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení
