Zachraňuješ lidi i dobytek, Hospodine.
Ž 36,7
Pohleďte na nebeské ptactvo: neseje, nežne, nesklízí do stodol, a přece je váš nebeský Otec živí.
Mt 6,26
Jak velikou péči má nebeský Otec o své stvoření! Každý, kdo pečuje o nějaké zvíře, ví, o čem je řeč. Vyrůstali jsme na venkově obklopeni domácími mazlíčky (užitečnými i neužitečnými) a od malička se učili, jak jsou na nás závislí. I dnes vedeme děti, aby se staraly o zvířátka. Vždyť kde si lépe uvědomíme, že i člověk potřebuje svého Pána, než při svěřeném stvoření. Pán Bůh k nám mluví skrze krásné obrazy: u psa je to věrnost (Buď věrný až na smrt, a dám ti vítězný věnec života – Zj 2,10), u ptactva, i když na něj nemáme právě náladu, jeho zpěv (Zpívejte Hospodinu píseň novou, zpívej Hospodinu, celá země! – Ž 96,1), u kočky, i když předstírá spánek, její bdělost (V modlitbách buďte vytrvalí, bděte a děkujte Bohu – Ko 4,2), u slepic jejich nižší IQ a neustálá hrabivost (Slyš to přece, lide pomatený, bez rozumu! – Jr 5,21; Běda tomu, kdo hromadí, co mu nepatří – Abk 2,6). Milý čtenáři, ještě nemáš doma zvířátko? Neokrádej se o takové „učitele“.
Otče náš, děkujeme, že tě můžeme lépe poznávat i ve vztahu ke všemu tvému stvoření.
Mt 19,16–26 * J 13,1–11
Zdroj: Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení
